Ve stopách kardinála Trochty
Vydání: 2019/17 Obnova pokladu křesťanství, 23.4.2019, Autor: Jiří Gračka
Místem, kde pozdější kardinál Štěpán Trochta běhal jako malý chlapec, dnes znějí hlasy desítek dětí. Na svého rodáka ale na Valašsku nezapomínají ani dospělí.
Kardinál Štěpán Trochta. Repro KT
Venkovskou chalupou ve Francově Lhotě se line vůně čerstvě upečeného chleba a zvukovou kulisu vytvářejí hlasy čtyřiadvaceti žáků třetí třídy. Počátkem března se tu sešli, aby si pod vedením ochotných farnic upekli chléb z vlastního obilí. Zaseli ho ještě jako druháci loni na jaře na nedalekém poli, které kdysi patřilo rodičům kardinála Štěpána Trochty. V rámci projektu „Chléb náš vezdejší aneb Od zrníčka ke chlebíčku“, který každoročně připravují lidé z místní farnosti a z Valašské nadace, si děti své klasy na konci prázdnin také sklidily a v září byly přítomny jeho vymlácení a mletí. Teď ze své mouky dostávají hotový chléb, ale i hostie pro své první svaté přijímání, které bude v neděli 2. června.
A přijímat je mohou i ostatní. V rámci letošního dvojvýročí – 45 let od Trochtova úmrtí (6. dubna) a 50 let od jeho jmenování kardinálem in pectore, tedy „utajeně“ (28. dubna) – navázala Valašská nadace spolupráci také se středním odborným učilištěm ve Valašských Kloboukách. Praxe třídy oboru kuchař-číšník se tak nakrátko rozšířila právě o pečení upomínkových oplatek pro hostie. V omezeném množství jsou letos zdarma k dispozici farnostem a církevním organizacím v muzeu ve Francově Lhotě. „Pečící stroj a suroviny – pšeničnou mouku z obilí, které děti vypěstovaly na políčku rodičů kardinála Trochty a ve Francově Lhotě, a vodu z pramenů na Turzovce – dodala Valašská nadace. Předlohu oplatky na hostie pak schválilo olomoucké arcibiskupství,“ říká jeden z iniciátorů akce Josef Kliš.
Živé muzeum
Celý projekt „Chléb náš vezdejší“, který ve valašské obci probíhá už od roku 2003, má školáky seznámit s procesem výroby chleba, ale také jim představit nejslavnějšího místního rodáka – salesiána, litoměřického biskupa a kardinála Štěpána Trochtu, vězně nacistického a komunistického režimu. Využívá přitom toho, že v Trochtově rodném domku, z něhož je dnes muzeum, se dochovala mimo jiné i původní kamna s pecí. „Když děti vidí, jak chléb vzniká, učí se vážit si jídla,“ říká Alois Tkadlec z Valašské nadace a dodává: „Muzeum se díky tomuto celoročnímu programu stává za pomoci pamětníků a starších hospodářů stále živou vzpomínkou na našeho rodáka.“
Ale nejen chlebem živo je muzeum, dětem se zde věnují i při dalších příležitostech. V předvelikonočním čase zde ochotní lidé z farnosti žákům přibližují známé i pozapomenuté velikonoční zvyky. Více než stovka dětí si tak může vyzkoušet pletení pomlázek, barvení kraslic nebo pečení jidášů. „Je to výborná příprava na Velikonoce, protože se tu dostanou k tradicím, s nimiž se někdy už nemají možnost setkat, jako jsou techniky barvení kraslic, výroba velikonočního pečiva a další,“ shrnuje obecní kronikářka Drahomíra Trchalíková. A oceňuje ještě jeden rozměr: „Do pořádání se zapojují starší lidé z obce i okolí a trpělivě se dětem věnují. Předvádějí jim postupy a pomáhají jim, aby to zvládly samy,“ říká kronikářka. „Snažíme se dětem ukázat, co mnohé z nich už nemají možnost vidět,“ shrnuje smysl setkání zase Anna Tkadlecová.
Více v článku, který lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.
JIŘÍ GRAČKA
Sekce: Články, Publicistika
