Válka jako Kainovo dědictví

Vydání: 2022/15 Válka jako Kainovo dědictví, 5.4.2022, Autor: Tereza Zavadilová

Papežova dvoudenní cesta na Maltu, odložená kvůli pandemii, se minulý víkend nesla v duchu naděje na ukončení všech válek. František na středomořském souostroví ve stopách sv. Pavla vyslechl svědectví tamních migrantů.

 
Bílou svíci, symbol víry a naděje, ale také „plamene, který je třeba znovu zažehnout v duši Evropy sužované bratrovražedným rozdělením“, zapálil papež v centru pro migranty v maltském městě Floriana. Poukázal na porušování práv běženců, které se někdy děje „za spoluúčasti příslušných orgánů“, nebo na nedávné ztroskotání lodi u libyjských břehů, při němž se zachránili pouze čtyři z devadesáti pasažérů. Snímek ČTK

Na svou 36. cestu se František vydal do země, kde se většina z půl milionu obyvatel prohlašuje za katolíky a která je vystavena velké migraci lidí přes Středozemní moře. Mottem byla věta apoštola Pavla „Zachovali se k nám neobyčejně laskavě“ (Sk 28,2) a František zde byl jako teprve třetí papež v dějinách.

„Na první pohled se nezdá, že by tato cesta tvořila titulky světových zpráv. Malta není ve válce, jde o relativně prosperující společnost,“ shrnul vatikanista John L. Allen z amerického katolického online deníku Crux. Válka na Ukrajině však program poznamenala.

Při nedělní modlitbě Anděl Páně papež znovu odsoudil válku jako „svatokrádežnou“. A pokračoval při návratu během tiskové konference tradičně pořádané v letadle. „Jako lidstvo jsme paličatí. Milujeme války. Nikdy se nepoučíme. Kéž má s námi Bůh slitování. Každý z nás je vinen! Válka je vždy aktem krutosti, nelidskosti. Je to ‚Kainův‘ duch,“ uvedl.

Na roli Vatikánu ve vyjednávání se tázali i někteří ze 70 novinářů na palubě – a zvláště, zda se Svatý otec vydá do Kyjeva. „Jsem ochoten udělat, co bude potřeba, a Svatý stolec dělá diplomaticky vše, co je možné. Cesta je na stole, ale nevím, zda ji lze uskutečnit,“ odpověděl František, který nevyloučil ani možnost setkání s patriarchou Kirillem.

Apoštolský nuncius na Ukrajině Visvaldas Kulbokas v reakci na to z Kyjeva poznamenal, že jsou „všechny možnosti otevřené“ a že v zemi „není nikdo, komu by se papežova návštěva nelíbila“. „Kdo může zastavit takovou válku? Nikdo. Spojené národy? Neexistuje. Bezpečnostní rada? Neexistuje. Vždyť jsme všichni nazí,“ zhodnotil arcibiskup Kulbokas s tím, že „nejde jen o papeže – celé lidstvo se musí spojit“.

Budoucnost? Společná, nebo žádná

Program na Maltě zahájil papež, kterého trápí bolavé koleno a ještě před dvěma týdny podle svých slov „nemohl dělat nic“, v sobotu 2. dubna setkáním s politiky v hlavním městě Valletta. V budově, která byla kdysi sídlem velmistrů maltézského řádu, se setkal s prezidentem a premiérem. Podle fénické etymologie sice Malta znamená „bezpečný přístav“, papež ale s ohledem na utečence z Afriky varoval, že „není možné, aby některé země převzaly celý problém migrace za lhostejnosti ostatních“.

„Středomoří potřebuje evropskou spoluodpovědnost, aby se opět stalo dějištěm solidarity, a ne výspou tragického ztroskotání civilizace a největším evropským hřbitovem,“ zdůraznil. A opět vzpomněl i situaci na Ukrajině: „Z východu Evropy, ze země, kde vychází slunce, se teď rozšířily temné stíny války. Mysleli jsme si, že invaze, brutální pouliční boje a atomová hrozba jsou temnými vzpomínkami na vzdálenou minulost.“ A pokračoval: „Zatímco jeden potentát, bohužel uvězněný v anachronických nárocích nacionalistických zájmů, opět vyvolává a podněcuje konflikty, obyčejní lidé cítí potřebu budovat budoucnost, která buď bude společná, nebo nebude. Nyní, v noci války, prosím, nedovolme, aby se sen o míru rozplynul. Potřebujeme soucit a péči, nikoli ideologické vize a populismus.“ Jak poznamenal, válka nevypukla náhle, ale byla dlouho připravována.

Poté Svatý otec odplul lodí na ostrov Gozo na modlitební setkání v národní mariánské svatyni Ta‘ Pinu. Stávala zde původně malá kaple z 16. století, později určená k demolici, ale po zázračném uzdravení dvou farmářů roku 1883 se stala cílem poutníků. Papež se tam podle tradice pomodlil tři zdrávasy. „Místo, které se zdálo ztracené, obnovuje víru a naději,“ uvedl v promluvě ke třem tisícům lidí.

„Život církve není nikdy jen minulostí, na kterou se vzpomíná, ale velkou budoucností, kterou je třeba budovat,“ vybídl. Nakolik je církev prostoupena duchem evangelia se podle papeže pozná podle přívětivosti k migrantům, kteří na Maltě hledají útočiště. „Nemůžeme se přijímat jen mezi sebou, ve stínu našich krásných kostelů, zatímco venku tolik bratří a sester trpí a je ukřižováno bolestí, bídou, chudobou a násilím. Ve tvářích těchto lidí se vám představuje sám Kristus,“ zdůraznil.

Druhý den se papež soukromě setkal se spolubratry jezuity ve městě Rabat. Jak prozradil šéfredaktor obtýdeníku La Civiltà Cattolica a papežův přítel P. Antonio Spadaro SJ, mluvili mj. o možnostech evangelizace na této křižovatce Středozemí. Poté navštívil tamní jeskyni sv. Pavla ve stejnojmenné bazilice, která připomíná apoštolovo ztroskotání na ostrově z roku 60. Grottu tradice označuje za místo, kde „apoštol pohanů“, který se zasloužil o počátky křesťanství na ostrově, pobýval tři měsíce. Příklad vstřícnosti, kterou Malťané projevili neznámým trosečníkům, vedl papeže k tiché prosbě o pomoc z nebes, aby se „náš soucit nevyčerpal v planých slovech“.

Po mši sv. ve městě Floriana (homilie níže) za účasti asi 20 tisíc věřících se papež na závěr cesty setkal se skupinou 200 uprchlíků v centru pro migranty papeže Jana XXIII. založeném roku 1971. „Nepohlížejte na lidi jako na čísla,“ vyzval František a pokračoval: „Bože, osvoboď nás od strachu a předsudků, abychom na sebe mohli vzít jejich utrpení a společně bojovat proti nespravedlnosti.“ Takto se modlil před tamní sochou Panny Marie společně s rodinou migrantů se čtyřmi dětmi a vyslechl několik svědectví.

TEREZA ZAVADILOVÁ

 

 

 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Zahraniční, Zpravodajství



Aktuální číslo 27-28 28. června – 11. července 2022

Z Ukrajiny až na Velehrad

Manželé Lili a Oleksij Ostapčukovi jsou absolventi Kyjevské národní univerzity kultury a umění. Oba vystudovali hru na damburu, což je typický ukrajinský hudební nástroj.

celý článek


Brněnské Výstaviště opět ožije konferencí

Po dvouleté pauze způsobené pandemií se na brněnské výstaviště vrací Katolická charismatická konference.

celý článek


Chci nabourat mýtus rudé Karviné

Dny teď tráví v archivech a s pamětníky. KARIN LEDNICKÁ se při přípravě závěrečné části svého knižního díla Šikmý kostel noří do dějin Karvinska v 50. letech.…

celý článek


Překonali jste krizi v manželství? Napište nám o tom

Sesbírat příběhy manželských zkušeností se vztahovým karambolem, které se podařilo překonat, by chtěl dlouholetý průvodce snoubenců a autor příprav na manželství,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay