V zajetí emocí
Vydání: 2020/35 Bělorusko: církev proti násilí, 25.8.2020, Autor: Jiří Zajíc
Příloha: Perspektivy 35
V posledních desetiletích táhne světem vítězně vlna, v níž všechny ostatní dispozice člověka „válcují“ emoce.
Podléháme „otroctví emocí“? Snímek Pixabay
Už koncem 80. let o tom napsal známý a v mnoha ohledech kontroverzní francouzský filozof židovského původu Alain Finkielkraut sbírku esejí, které u nás vyšly pod příznačným názvem Destrukce myšlení.
Vzpřímený člověk
Pro mladé křesťany mé generace byla skutečným „zjevením“ knížka francouzského sociologa a kněze Michela Quoista Mezi člověkem a Bohem, kterou stihl ještě v roce 1969 přeložit P. Vladimír Rudolf. A tam úplně na začátku je kapitolka Vzpřímený člověk, kde autor píše: Mnozí lidé se jen plazí vpřed; poroučí u nich citovost. Ovládá tě citovost, jestliže se afekt stává vášní, uniká kontrole rozumu a působí, že „ztrácíš hlavu“. Panuje-li citovost, je ochromen i duch, ocitá se v jejím vleku, nemůže usuzovat zdravě a jednat svobodně. Stal ses otrokem své citovosti, ale myslíš, že ještě není všechno ztraceno? Snad ne. – Ale nevládne nad tebou příliš často?
Kdyby ale z toho teď někdo vyvodil, že Michel Quoist odmítá city, byl by na velkém omylu: Vzpřímený člověk je ten, jehož duch v naprosté svobodě vládne nad citovostí a tělem. Nepohrdá ani city, ani tělem – vždyť obojí je krásné a užitečné, stvořeno Bohem, ale ovládá je a řídí. Je pánem, ony jsou sluhové. Tuhle myšlenku dále rozvíjí a následně – v kontrastu s tehdejším pojetím náboženské výchovy, která si citů prakticky nevšímala – upozorňuje: Tvá citovost a tvá inteligence musí však být jako dva přátelé, kteří jdou společnou cestou, aby si vzájemně dodávali hloubku a přímost, která by jim chyběla, kdyby šel každý sám… Budeš-li svou citovost trvale potlačovat, stáhne se v tobě a těžko ji budeš volat ven. Dej tedy pozor na svou citovost: jednáš-li s ní hrubě, přejde do ilegality, aniž se zřekla činnosti. Je-li tvé cítění odsouzeno ke skrytému boji, buď potlačí rozum a zabrání mu, aby zdravě uvažoval, nebo nabídne služby špatným náklonnostem tvého charakteru, aby je posílilo – a jednoho dne propukne neočekávané drama. Tehdy mi to přišlo jak logické, tak osvobodivé. Odpovídalo to i mé počínající vychovatelské zkušenosti ve skautském oddílu. Při pohledu na dnešní svět se ovšem zdá, že propuklo opravdové drama – a že se náš svět dostal do skutečného „otroctví emocí“.
Více v článku, který lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.
JIŘÍ ZAJÍC. Autor je pedagog, publicista a mediální analytik
Sdílet článek na:
Sekce: Články, Perspektivy, Přílohy
