Vydání: 2016/30 Vzhůru do Krakova! I na kolech, 19.7.2016, Autor: Jaroslav Šubrt

Do Krakova se jich od nás podle posledních údajů vypraví necelých 6 000, z toho 3 000 budou společně s mladými z celého světa absolvovat své „dny v diecézích“. Co tam na ně čeká? A jak na ně zapůsobí prožívání víry u našich severních sousedů, kteří mají pověst nejkatoličtějšího národa na našem kontinentu?
Katolická víra v této zemi, a to i navzdory všem současným problémům a těžkostem, s nimiž se musí církev v Polsku vypořádávat, hraje v životě drtivé většiny jejích obyvatel stále důležitou roli. Člověk tam na ni narazí doslova na každém kroku. Je jí proniknut každodenní život, některé její morální aspekty jsou důležitými tématy veřejné debaty a prostupuje celými polskými dějinami a kulturou.
Několik následujících textů naznačí, že nemalý podíl na tom máme také my, Moravané a Češi. A Poláci si zejména v tomto roce připomínají, že křesťanství k nim přišlo právě od nás. V dobách komunistického útlaku to byli zase oni, kdo na oplátku podporovali církev i ostrůvky nezávislého myšlení a kultury u nás – od pašování samizdatové a náboženské literatury přes různorodou pomoc řeholím, které u nás nesměly veřejně působit, až třeba po tajná svěcení kněží. Dnes už zřejmě nikdo nezjistí, kolika našim věřícím se každý pobyt v Polsku stával ohromnou vzpruhou a novou dávkou odvahy, když doma museli vzdorovat duchovní poušti normalizační doby.
Dnešní mladá generace v obou zemích už naštěstí žije v úplně jiném světě. Tím ale není řečeno, že by byl jejich život lehčí než kdysi. Možná je to přesně naopak! Stačí si jen připomenout, kolik mladých Poláků si muselo – ať už dobrovolně či nedobrovolně – v nových časech hledat pracovní uplatnění za hranicemi své země.
„Mladí lidé, kteří se za pár dnů sjedou do Krakova, by si měli odpovědět na otázky týkající se výzev současného světa a hledat naději, na níž lze stavět budoucnost,“ říká polský dominikán v rozhovoru na této dvoustraně. Příležitostí k tomu bude dost i během dnů, které mladí věřící z Čech a Moravy prožijí v sedmi polských diecézích (Hnězdno, Opole, Katowice, świdnica, Gliwice, Sosnowiec, Tarnov) těsně před začátkem SDM v Krakově. Pro mnohé z nich to bude možná vůbec poprvé, kdy na vlastní kůži poznají, jak funguje opravdu „většinová církev“. Co zajímavého mohou vidět nebo s čím se mohou setkat, představujeme nyní na příkladu tří diecézí. Snad si z těchto setkání odnesou podobné zážitky a nová přátelství jako kdysi generace jejich rodičů.
Nakonec jedna rada pro ty, kdo najdou střechu nad hlavou v polských rodinách: Většina Poláků se vyznačuje velkou pohostinností, která je vlastní spíš východním slovanským národům. Proto je třeba odložit stranou veškerou typicky českou „upejpavost“ a ochotně přijmout, co se předloží na stůl. V opačném případě by se totiž hostitelé mohli cítit mírně dotčeni.