V Oseku chtějí obnovit slávu knihovny
Vydání: 2021/41 Světová synoda začíná, 5.10.2021, Autor: Karel Pučelík
Příloha: Diecézní zpravodajství - Litoměřická diecéze
Knihovna oseckého kláštera bude slavit kulaté výročí. Euroregion Krušnohoří chce vyzdvihnout její význam i kulturní bohatství uvnitř vzácných tisků a rukopisů.
Pohled do klášterní knihovny. Snímek Petr Fišer
V roce 2025 uplyne 300 let od vzniku knihovny v cisterciáckém klášteře v Oseku u Duchcova. Teplický spolek, který se věnuje nejen péči o kulturní památky a dědictví, se už teď snaží o to, aby výročí neupadlo v zapomnění. „Mezi lety 2022 a 2025 chceme v rámci Euroregionu Krušnohoří připomínat její významnost ve spolupráci se sítí církevních i laických odborníků s cílem zajistit externí zdroje na péči o vzácný fond, urychlit katalogizaci a zajistit neinvazivní přístup ke knihovnímu fondu pro veřejnost,“ uvádí za Teplický spolek Petr Fišer.
„Osecká knihovna patří k nejkrásnějším klášterním knihovnám v Čechách a na Moravě. Její barokní mobiliář, sochy a obrazy církevních spisovatelů v hlavním sále dodnes oslňují a marně napomínají příchozího zlatě zdobeným heslem ‚Non spectaculo sed usui‘, totiž, aby si bibliotéku jen udiveně neprohlížel, ale aby otevřel některý ze zdejších foliantů svázaných převážně v bílé vepřovici a ponořil se do studia. Ovšem doba se změnila a dnes by se do převážně latinsky psaných knih začetl jen málokterý z návštěvníků. Přesto jde o duchovní a vědecký poklad nedozírné hodnoty,“ popisuje historik z Regionálního muzea v Teplicích Jiří Wolf.
Pokračuje líčením, jak knihovna vznikala. „Vplynula do ní řada menších osobních knihoven, ale v dobách josefínských reforem také část bibliotéky cisterciáckého kláštera v Plasích. Ovšem osečtí cisterciáci se nedrželi pouze možností pořídit si knihy v domácím prostředí, a tak jsou zde zastoupeny například také svazky z benediktinského kláštera v hornobavorském Ettalu.“ Mezi zajímavostmi z osobních a rodových knihoven uvádí „vlastnický vpisek Miguela de Azpilcueta, potomka slavného španělského spisovatele baskického původu Martina de Azpilcueta v knize z roku 1566, která ukazuje i odjinud známé úzké vazby knihovny k Pyrenejskému poloostrovu a jeho literární tradici“. I proto historik míní, že s blížícím se jubileem knihovny by bylo vhodné nejen tyto vazby obnovit.
Prostory knihovny jsou součástí původně románsko-gotického cisterciáckého kláštera, který ovšem do dnešní podoby přestavěl v barokním stylu architekt Octavio Broggio. Samotná knihovna pak vznikla v roce 1725. V klášteře momentálně řeholní komunita nepůsobí a knihovnu, která je národní kulturní památkou, spravuje Regionální muzeum v Teplicích.
Mezinárodní význam
Osek je aktuálně i místem přeshraniční spolupráce. „V polovině října navštíví oseckou klášterní knihovnu jednatelé českého a saského Montanregionu Krušnohoří Michal Urban a Steve Johannes Ittershagen. Saský jednatel, který je současně náměstkem primátora univerzitního města Freiberg, otevřel otázku možného zařazení kláštera Osek do asociovaných památek UNESCO,“ předesílá Fišer. „K historii Montanregionu přispěl totiž klášter už v raných dobách. Z roku 1302 existuje smlouva mezi klášterem Osek a tehdejšími majiteli panství, Hrabišici, o dělení zisků z dobývání rud v Krušných horách,“ dodává.
KAREL PUČELÍK
