V Nigérii vyhlášen výjimečný stav
Vydání: 2012/1 Václav Havel odešel tiše, jako když zhasne svíce..., 4.1.2012, Autor: Martin T. Zikmund
Křesťanský prezident nejlidnatější africké země Goodluck Jonathan na samém konci roku 2011 vyhlásil výjimečný stav v oblastech, kde operuje muslimská sekta Boko Haram. Ta takřka zároveň s tímto rozhodnutím podnikla v severonigerijském městě Maiduguri smrtící útok vůči umírněným muslimům, při němž přišli o život čtyři lidé a mnoho dalších bylo zraněno. O týden dříve o Vánocích zabila na několika místech dokonce 50 křesťanů.Na Boží hod vánoční vycházeli věřící z katolického kostela sv. Terezie na předměstí nigerijského hlavního města Abuji, potřásli si ještě rukama a popřáli „veselé Vánoce“, když vybuchla bomba. Většina těl nejméně 39 obětí byla následkem exploze tak zdeformovaná, spálená a roztrhaná, že je následně nebylo možno identifikovat. Ještě víc bylo ovšem zraněných…
A útoky na křesťany se udály i na jiných místech Nigérie, k nimž se souhrnně přihlásila muslimská sekta Boko Haram, což v překladu znamená „západní (či neismlámské) vzdělání je hřích“.
„S hlubokým zármutkem jsem přijal zprávu o atentátech, které také letos v den Ježíšova narození přinesly smutek a bolest v několika kostelech v Nigérii. Chtěl bych ze srdce a upřímně vyjádřit blízkost tamní křesťanské komunitě i všem dalším, kdo byli zasaženi tímto absurdním činem, a vybízím k modlitbě za četné oběti,“ vyjádřil se krátce poté papež Benedikt XVI., který zároveň zdůraznil, že násilí je cestou, která vede pouze k bolesti, ničení a smrti – na rozdíl od úcty, smíření a lásky, které jsou cestou k pokoji.
UJEL HLÍDCE
„Nestačí se jen od těchto skutků distancovat,“ tvrdí abujinský arcibiskup John Olorunferni Onaiyekan, který tím reagoval na skutečnost, že řada muslimských organizací v zemi tyto útoky odsoudila. „Nejde o to, jestli jsme muslimové nebo křesťané. Musíme se na problém podívat jako Nigerijci, kteří jsou těmito lidmi ohroženi,“ dodal a vyzval k tomu, aby podobně násilně smýšlející byli svými spoluvyznavači identifikováni dříve, než provedou nějaký zločin. To však není nijak jednoduché. Někteří muslimští vůdci, kteří se v severních oblastech země už dříve proti metodám zmíněné muslimské sekty vyslovili, byli těmito extremisty vzápětí zavražděni.
Pro křesťany poslední vánoční masakr v jistém smyslu překvapením nebyl. Útoky proti nim probíhají kontinuálně, jen na přelomu srpna a září loňského roku jich bylo zabito v jednom týdnu 40, za celý rok pak několik set. I kostel sv. Terezie byl při osudné vánoční mši střežen dobrovolníky - mladí lidé se snažili kontrolovat přijíždějící auta. „Atentátníka, který kontrolu odmítl, svým vozem doháněli a před kostelem zastavili. Ovšem když s ním mluvili, odpálil bombu – byl to sebevražděný útok,“ informoval arcibiskup.
Islámská sekta Boko Haram, která se snaží zemi „vyčistit“ od křesťanů i od kulturního a politického vlivu Západu, byla založena v roce 2002 radikálním imámem Mohammedem Yusufem. Podle expertů navázala po jeho smrti v roce 2009 kontakty s podobně zaměřenými organizacemi v zahraničí, jako např. se somálskou Al-Šabáb a také s Al-Káidou. To je i důvodem dočasného uzavření hranic se sousedními státy, jak o tom v rámci vyhlášení výjimečného stavu v nigerijské televizi informoval prezident Goodluck Jonathan.
PAPEŽ BYL BLÍZKO
Problémem islamistů je, že počet křesťanů v zemi narůstá rychleji než muslimové. Nigérie je totiž se svými 150 miliony obyvatel nejen jedním z největších muslimských států světa (50,4 %), ale také jedna ze zemí s největším počtem křesťanů (48 %). Před půlstoletím (v roce 1967) bylo muslimů 47 % a křesťanů jen 35 %, zbytek vyznával domorodá náboženství - těchto animistů je ale dnes v zemi už minimálně. Muslimové obývají především sever země, kde se několik nigerijských států (12 z 36) řídí podle muslimského práva šaría. Hlavním cílem teroristů z Boko Haram je, aby se tento model rozšířil i na jih, který je však z velké většiny křesťanský. A nejen to – je i ekonomicky bohatší (přístup k moři, těžba ropy), klimaticky příznivější a vzdělanější. Jestliže se v suchých savanách severu takřka všechny ženy (muslimky) vyznačují negramotností, umí na jihu devět z deseti žen (křesťankek) číst a psát.
Z křesťanských církví v Nigérii v současnosti nejvíce početně rostou evangelikálové a letniční. Není bez zajímavosti, že papež Benedikt XVI. navštívil právě bezprostřední sousedy Nigérie: v roce 2011 Benin, s nímž sousedí na západě, a o dva roky dříve Kamerun, s nímž sousedí zase na východě.
Na hranicích s Kamerunem se nachází v pásmu tropického pralesa vyhledávaný národní park Korup, který je známý svou biodiverzitou. Nigérie oplývá rozmanitostí, i pokud jde o etnika a jazyky – těch je tu na
Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články
