Vydání: 2010/9 Knihy mého života, 23.2.2010, Autor: Martin T. Zikmund

Nepřetržité zastoupení rodiny Kennedyů v americkém Kongresu po 63 letech končí. Patrick Kennedy (36 let), demokratický senátor za Rhode Island, oznámil minulý týden, že už se v podzimních volbách nebude ucházet o znovuzvolení. Loni náhle zemřel jiný senátor z rodiny Kennedyů, Patrickův otec Edward. Ten byl bratrem někdejšího prezidenta Johna F. Kennedyho a patřil k nejdéle sloužícím senátorům v dějinách země. Co je ale na této dynastii Kennedyů zvláštního? Žádná jiná americká rodina, která se pohybovala na výsluní americké politiky, nebyla tak ztotožňována s katolictvím jako právě tato.

„V roce 1960 bylo pro miliony amerických katolíků zvolení Johna Kennedyho osobním triumfem – a i po následující desetiletí projevovali svou hrdost na to tím, že si vystavovali fotografie Johna Kennedyho a jeho bratrů jako kdyby patřili k jejich rodině,“ napsala Amy Sullivan, editorka prestižního časopisu Time. Její tvrzení dokládá i politický analytik John Mulligan. Když v roce 1963 probíhal pohřeb prezidenta Johna F. Kennedyho, kardinál Richard Cushing se prý odchýlil od latinského textu liturgie a pronesl anglicky: „Kéž tě andělé, drahý Jacku, přivedou do ráje. Kéž tě při tvém příchodu mučedníci přijmou mezi sebe.“ To bylo ještě v době, kdy se přísně dbalo na to, aby se duchovní nijak nerozcházeli s textem ritu, takže podle Johna Mulligana toto gesto ukázalo na zcela jedinečný vztah mezi americkou katolickou církví a touto rodinou.

KRITIKA BISKUPŮ

„Důležitost dynastie Kennedyů se vztahuje spíše k minulosti. Kennedy byl první americký prezident-katolík a naprostá většina jeho souvěrců se z toho radovala. Tehdy ale ve Spojených státech ještě nebyly tak velké rozdíly mezi konzervativními a liberálními katolíky,“ svěřil se KT ředitel Ekumenického institutu v Collegeville Donald Ottenhoff. Dnes se podle něj politické preference v USA vyjadřují často napříč křesťanskými vyznáními. Eticky konzervativní příslušníci různých církví se navzájem podporují a společně se vymezují vůči liberálům ve svých řadách. A právě mezi ty liberální křesťany lze zařadit nejen Patricka, ale zejména zesnulého Edwarda Kennedyho. Oba totiž zastávali povolnější postoje k otázce potratů, výzkumu kmenových buněk, antikoncepci i k homosexuálním svazkům, než hlásá oficiální učení katolické církve. Vysloužili si za to velkou kritiku od amerických biskupů a také církevní tresty. V některých otázkách ale s biskupy naopak spolupracovali – týkalo se to třeba problematiky migrace, práva na zdravotní péči apod. Proslulý se stal podle Ottenhoffa následující výrok Edwarda Kennedyho, který vypovídá o tom, jak Kennedyovi rozuměli svému katolickému vyznání na americké duchovní scéně: „Jsem Američan a katolík. Miluji svou zemi a chovám úctu k pokladu víry. Ale nepředpokládám, že mé pojetí vlastenectví nebo politiky je nevyhnutelně správné nebo že by se v naší pluralistické společnosti mělo mé náboženské přesvědčení těšit větší úctě než jiné víry. Věřím, že pravda existuje, ale kdo z nás si může na ni nárokovat monopol?“ Kennedyovi byli známí jako katolíci, což ale už nelze říct o jejich zbožnosti. Přesto kněz Patrick Tarrant, který dlel u lůžka senátora Edwarda Kennedyho až do chvíle jeho smrti v srpnu 2009, posléze řekl: „Celý svět zná jistou část jeho života velmi dobře, ale je tu ještě jiná jeho stránka, o níž vědělo jen málo lidí, a to byla jeho hluboká víra.“

ZLOMENÉ SRDCE?

Důvody, proč se Edwardův syn rozhodl už nekandidovat, nejsou ještě známy (Patrick je senátorem už od svých 21 let). Podle předběžných informací ho k tomu dovedla obtížná situace po otcově smrti a zřejmě i silný soupeř v nadcházejících podzimních volbách. „Myslím, že má po smrti svého otce zlomené srdce,“ vyjádřil se Kennedyho poradce Mark Weiner. Faktem ovšem je, že proti Kennedymu má ve volbách stanout republikán John McLoughlin, dlouholetý zastupitel v rhodeislandské státní sněmovně. Nedávný průzkum provedený na Rhode Islandu ukázal, že Kennedyho počínání v úřadu neschvaluje 68 % dotázaných a jen 35 % respondentů by ho znovu volilo.