Upřesněné počty věřících

Vydání: 2022/5 Papež nově ustanovil katechety, 25.1.2022, Autor: Karel Pučelík

Český statistický úřad (ČSÚ) minulý týden zveřejnil podrobnější data o loňském sčítání lidu, která zpochybnila dříve uváděné informace o výrazném poklesu počtu katolíků. Výsledky sčítání ukazují spíše na stabilizaci počtu věřících.

 
Ilustrační snímek ČaV

Zmatek v interpretaci dat způsobila tzv. otevřená otázka na náboženské vyznání, kterou lidé mohli vyplnit i neoficiálním názvem své církve. Česká biskupská konference před sčítáním připomínala, že je třeba příslušnost k církvi označovat jejím názvem: Církev římskokatolická. Občanů, kteří se takto přihlásili ke své církvi, je skutečně 741 019. „Přestože i ČSÚ respondenty vyzýval k co nejpřesnějšímu uvedení náboženského směru či církve, byly četné i některé obecnější zápisy, které nebylo možné přiřadit konkrétní církvi,“ vysvětlil mluvčí ČSÚ Jan Cieslar s tím, že úřadu nepřísluší uvedené údaje respondentů interpretovat.

V podrobnějším přehledu tyto odpovědi představují kolonku „katolická víra (katolík)“, jak ji vyplnilo dalších téměř 236 tisíc lidí. Ke katolictví se tedy v Česku hlásí bezmála milion lidí, což je údaj podobný sčítání v roce 2011 (1,08 milionu). Dalších 70 tisíc lidí uvedlo „křesťanství“ bez rozlišení. „Žijeme v zemi, o které se více než tři desítky let šíří, že jde o nejateističtější zemi světa. Zadívám-li se však na kolonku příslušnosti k církvím a náboženským společnostem, dočítám se, že za ateisty se prohlásilo pět set padesát pět obyvatel ČR,“ upozorňuje na jeden z údajů kardinál Dominik Duka (jeho komentář následuje).

Sociolog Jan Spousta dokonce vykládá rozšířené výsledky sčítání jako stabilizaci počtu věřících. „Pokles se nezdá být tak dramatický, jak se původně uvádělo. Z dat lze předpokládat, že se počet věřících jednoho vyznání přeléval mezi kategoriemi. Není to jen případ římskokatolické církve, ale i například židovského náboženství. Někteří se přihlásili k Federaci židovských obcí, mnoho dalších ‚jen‘ k judaismu,“ vysvětluje Spousta s tím, že je třeba počkat na další podrobnosti z ČSÚ.

Mírný pokles na Slovensku

Minulý týden zveřejnili první výsledky loňského sčítání také na Slovensku, kde je stále nejpočetnější katolická církev. Hlásí se k ní takřka 56 % obyvatel, minule to bylo 62 %. Oproti deset let starému sčítání však výrazně vzrostl počet lidí bez vyznání ze zhruba 700 tisíc na 1,3 milionu z 5,5 milionu obyvatel.

KAREL PUČELÍK

 

Kardinál Duka: Kolik je katolíků?

Ze společných porad se zástupci Českého statistického úřadu, ČBK a Ekumenické rady církví (předcházejících samotnému sčítání) vyplynulo, že na otázky týkající se náboženské víry a národnosti značná část respondentů dobrovolně neodpovídá. Před deseti lety 44,7 %; loni to bylo 30,1 %. Původně vypracovaný návrh zákona proto neobsahoval zmíněné nepovinné otázky – byl však o ně parlamentem krátce před sčítáním lidu znovu doplněn. Kladu si otázku proč.

Ze sčítání ČSÚ se tedy dozvídáme, kolik lidí se přihlásilo ke katolické církvi. Českou biskupskou konferencí bylo před sčítáním připomenuto, že je třeba příslušnost k církvi označovat jejím názvem: Církev římskokatolická. V příslušné kolonce je uvedeno číslo 741 019. Následuje však další údaj, který sečetl výpověď „katolická víra či katolík“. Můj selský rozum mi říká, že tak se označuje člen římskokatolické církve.

Těchto lidí je přitom 235 834. Jestliže tedy sečtu tato dvě čísla, docházím k závěru, že svou příslušnost ke katolické církvi dobrovolně proklamovalo 976 853 občanů České republiky oproti 1 082 463 občanů v roce 2011. Sečtu-li pak tyto údaje za pražskou diecézi, tak musím konstatovat, že občanů vyznávajících katolickou víru v ní výrazně přibylo.

Čtyři skupiny pokřtěných

Kde je tedy pravda? Jakou jsme zemí? Lidová církev byla zničena komunistickou genocidou na konci 50. let především násilnou kolektivizací venkova, vězněním a perzekucí věřících. Odlesk lidové církve se neprojevil ani po roce 1989, kdy se církev zdecimovaná čtyřicetiletou perzekucí dávala dohromady.

Počty členů jednotlivých křesťanských církví jsou, tak jako v římskokatolické církvi, dány počtem pokřtěných. Podle statistiky ČBK jsou v ČR pokřtěny čtyři miliony občanů. Z nich první čtvrtinu tvoří ti, kteří jsou jakýmsi živým jádrem církve – o tom také svědčí výpověď v dobrovolném censu. Druhou čtvrtinu představují ti, kteří se příležitostně účastní slavnostních bohoslužeb, především o Vánocích, Velikonocích či při příležitosti významných životních událostí. Třetí čtvrtinu tvoří lidé, kteří se setkávají s církví několikrát za život: především při svátostech křtu, manželství, ale požadují též církevní pohřeb. Nelze říci, že by jim nezáleželo na životě církve a často se stávají i velkými sponzory a podporovateli církevních aktivit. Poslední čtvrtina je pak zastoupena lidmi, kteří byli sice pokřtění (často pravděpodobně tajně, z iniciativy prarodičů), ale mnohdy o svém křtu ani nevědí. První tři čtvrtiny se také projevují v číslech návštěv bohoslužeb a kostelů při velkých svátcích a velkých církevních událostech.

Ponechám na úvaze čtenářů, zda výsledek statistického šetření je možné považovat za relevantní a má být uváděn ve statistické ročence, jež má usilovat o maximální věrohodnost. Tato slova nejsou napadáním či odsuzováním ČSÚ, který přistoupil k celé problematice seriózně. Chci jen říci, že před sebou máme v otázkách týkajících se víry občanů spíše určitou formu ankety, jež pro skutečné odborníky může představovat orientaci.

V současné době je člověk humanitními obory definován jako emocionální bytost a emoce jsou považovány za největší hnací sílu našeho života. Pro skutečný rozkvět demokracie však potřebujeme nejen emoce, ale i racionalitu a pevnou vůli. Mohu ještě dodat odvahu, trpělivost, toleranci a úctu k druhému a druhým.

kardinál DOMINIK DUKA

 

 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Domácí, Zpravodajství



Aktuální číslo 22 24. – 30. května 2022

Jan Graubner: Říkat Bohu ano

Arcibiskup Jan Graubner poskytl KT při příležitosti svého jmenování na pražský svatovojtěšský stolec rozhovor.

celý článek


Vojáci se v Lurdech modlili za mír

Na 10 tisíc poutníků ze 42 zemí světa se sešlo v polovině května ve francouzských Lurdech na 62. mezinárodní vojenské pouti. Po covidové odmlce opět přijeli také Češi.

celý článek


Různé pozvánky na cestu...

Jak zakoušely Boží přítomnost ve svém životě některé osobnosti, s nimiž jsem měl možnost dělat knižní rozhovory?

celý článek


Jak sladit noty na prázdniny

Známky školáci zdaleka uzavřené nemají, ale rodiče už začínají plánovat prázdniny i dovolenou. Do kempu, na chatu, na hory nebo k moři? Za kolik a kam? Vlakem, autem nebo…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay