Uplatníme se i bez svěcení
Vydání: 2004/8 Stárnutí a podzim života, 8.9.2004, Autor: Štěpán Plaček
O Unii katolických žen a tématech jejich letošního sněmu si povídáme s místopředsedkyní unie Markétou Koronthályovou.Můžete Unii katolických žen přiblížit? Proč vznikla tato organizace vymezená na základě pohlaví?
Unie katolických žen je občanské sdružení, které vzniklo až po revoluci, v roce 1991. Nicméně je mylné se domnívat, že se jedná o něco zcela nového, revolučního či feministického, jestliže se jako ženy sdružujeme do spolku. První ženský katolický spolek byl založen již na konci 19. století! My navazujeme na tradice Svazu katolických žen a dívek, který vznikl již za první republiky v roce 1924. Takže to není novinka. Ženy přirozeně tíhnou k tomu scházet se, vyměňovat si zkušenosti, sdílet prožitky.
Můžete přiblížit témata, která považujete za důležitá a o kterých v Unii přemýšlíte?
Zabýváme se tématy, jež se dotýkají života církve, ale i celé společnosti. V roce 2000 jsme pořádaly mezinárodní konferenci na téma "Rovné příležitosti pro muže a ženy". Vloni jsme probíraly téma vstupu do Evropské unie. Letos jsme se zaměřily na problémy naší církve - vidíme například jako značný problém mezigenerační vztahy: mnohdy spolu - mladí a ti starší - neumíme mluvit. Také máme dojem, že pastorační aktivity církve se obracejí především k mládeži, případně na rodiny s dětmi. Přitom průzkumy ukazují, že v našich kostelích se pohybují zejména lidé po padesátce, konkrétně ženy. Též nás velmi zajímá Plenární sněm církve v ČR, jak probíhá a zda umožní ženám více vnášet do života církve jejich specifické přístupy a obdarování. Zde musím zdůraznit, že naší prioritou není svěcení žen! Nepovažujeme ho za aktuální ani momentálně významné (na rozdíl od některých ženských organizací na Západě). Svou roli v církvi můžeme plnit i bez svěcení. To však vyžaduje, abychom se naučili všichni v církvi vzájemně si naslouchat a odstraňovat stereotypy v myšlení lidí - s tím souvisí celková otázka působení a aktivity laiků uvnitř církve.
Zajímá se plenární sněm o uplatnění ženského prvku v církvi?
Zatím nás o tom nic nepřesvědčilo a mám dojem, že se touto otázkou žádná komise nezabývá. Na druhou stranu nepovažujeme za správné, aby se o ženách mluvilo jako o menšině či jako o jakési skupině postižených. Nicméně akcent na uplatnění žen v církvi klademe, protože si myslíme, že dosud ještě nemůžeme dávat církvi to, co bychom chtěly a mohly. Sdílet článek na:
Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články
