Únos bez jediného výstřelu
Vydání: 2021/4 Pronásledování sílí, 19.1.2021
Příloha: Perspektivy 4
Co předcházelo nedávnému násilnému vniknutí demonstrantů na půdu amerického Kapitolu?
© Jan Hrubý
KOMENTÁŘ Alexandry Alvarové
Také už máte v rodině někoho, s kým už se nedá „normálně mluvit“ o politice, o vakcíně, o náboženství? Není to naše vina. Výjimečně to není výmluva, nýbrž fakt. Nastaly tři zásadní proměny světového informačního prostoru. Dvě z nich jsou organické, což znamená, že vznikly přirozeně a že jsme jen něco zásadního zaspali. Je to epistemická krize (kdy řada lidí posuzuje realitu jen podle vlastního okolí – pozn. red.) a krize informační autority. O tu třetí se postarali nepřátelé západní demokracie svou informační válkou s cílem přivést státy Západu k chaosu, občanským nepokojům a bankrotům.
S nástupem internetu a sociálních sítí i raketové rychlosti výměny informací se zcela změnilo schéma jejich šíření. Každý je může vyhledat, reprodukovat a distribuovat. Ale jen ti movitější či znalejší je mohou zmnožovat a šířit ve velkém. Můžete docílit „zásahu“ až milionů diváků, když si to na sociálních sítích či vyhledávačích zaplatíte. Anebo když víte, jak fungují jejich byznysové algoritmy (matematická struktura šíření). Ke skutečně velkému šíření se dostanou jen ti nejpovolanější nebo nejbohatší. Sociální sítě a vyhledávače neprodávají jen reklamu, hlavním zbožím jsou naše data. Čím déle na platformách, jako jsou Google či Facebook (ale i v e-mailu), setrváte, čím více se s někým hádáte nebo něco sdílíte, tím větší vhled do své psyché poskytnete. A ten lze převést do tabulek a výhodně prodat. Samozřejmě v množství milionů uživatelů.
Proč by to měl být takový malér? Protože se dnes drtivá většina komunikace mezi lidmi odehrává přes internetová data. Staré informační schéma zmizelo. Zmizely nám i informační autority. Lidé už nepoznávají svět skrze novináře, média, státní autority, církve, ale skrze algoritmy. Ty lidem neukazují informace, jež by jim sloužily, nýbrž ty, které se jim líbí. Vše musí být hezké, zábavné či pobuřující. Pravdivost nikomu peníze nevydělá. Díky podnikatelskému modelu sociálních sítí, které jsou soukromými firmami, se začaly po světě exponenciálně šířit konspirační hnutí, sekty, fámy, lži, polopravdy a manipulace, které mají potenciál zaujmout. Kvůli miliardové reklamě výrobců imunitních preparátů a vitaminů se na sociálních sítích množí třeba odpůrci očkování. O neutrální informační prostředí zde už dávno nejde.
Únos pojmů
Druhým efektem je source-hacking, který se naučili využívat i nepřátelé demokracie. Jde doslova o ideový únos náboženství, spolku, politické strany nebo hnutí. Můžete dokonce „hacknout“ pojmy, jako jsou svoboda, demokracie či vlastenectví, a dát jim zcela jiný obsah, aniž si toho lidé všimnou. Zmnožení „hacknutých“ obsahů poprvé použili lidé z okruhu amerického miliardáře Roberta Mercera. Jeden z nejvlivnějších sponzorů republikánů nebyl spokojen s vlivem, který mu středoví politici a tradiční republikáni ponechávali. Rozhodl se tedy stranu „unést“. Do hry zapojil technologickou firmu Cambridge Analytica, jež se postarala doslova o výměnu kandidátů a voličů. Velice přesným cílením zmnožených informací vyvolávali u voličů i politiků dojem, že jejich názory a lidé reprezentují většinový společenský trend. Hlavním ideovým tvůrcem této strategie byl Trumpův šéf kampaně a později i štábu Stephen Bannon. Postupným přidáváním extrémních hlasů převzala vyhraněná Tea Party, kterou Mercer financoval, velení republikánské strany a v ní pak zvítězilo Trumpovo křídlo. Středoví, tradiční republikáni byli zcela vytlačeni. Trump přivedl do strany lidi, o něž by si tradiční republikán před rokem 2000 ani neopřel kolo. Lidi se špatnou obchodní či občanskou pověstí, s radikálními, fašizujícími nebo násilnými názory vzdálenými konzervativní politice a ideologii. Mercer díky Bannonovi vytvořil na sociálních sítích uzavřený mediální systém, kam nebylo vpuštěno nic zvenčí. Díky tomu dnes vidíme plačící nebo zuřivé lidi před Kapitolem. Oni si doopravdy mysleli, že je někdo podvedl, že je v Americe pošlapána demokracie a že vládu převzalo spiknutí temných sil. „Jejich média“ to opakovala pořád dokola. Podobný proces se přihodil americkým evangelikálním církvím. „Za posledních 72 hodin jsem dostal několik výhrůžek smrtí a tisíce a tisíce e-mailů od křesťanů, kteří říkali nejhorší a nejvulgárnější věci, jaké jsem kdy slyšel o své rodině a službě. Byl jsem označen za zbabělce, odpad, zrádce Ducha Svatého.“ To jsou slova slavného konzervativního evangelikálního pastora Jeremiaha Johnsona poté, co odsoudil Donalda Trumpa za podněcování násilné akce v Kongresu, ač prezidenta do té doby podporoval.
Informační válka
Když se zmínky o přechodu k informační válce poprvé objevily v roce 1996 v ruských doktrinálních dokumentech, nikdo jim nevěnoval pozornost. V roce 2014 se objevil text
tzv. Gerasimovy doktríny, článku šéfa generálního štábu, který již hovořil o úplném přechodu na strategii hybridní války. V témže roce Rusové napadli Ukrajinu. Nikdo si toho nevšímal. Dokonce jsme na sociálních sítích převzali pojem, který Rusové vymysleli, aby znemožnili mezinárodní reakci – povstalecká nebo občanská válka. Celá věc měla vypadat jako vnitřní problém Ukrajiny. Nikomu nedošlo, že převzetím tohoto pojmu zároveň předjímáme řešení: Nechat to být.
Informační válka je zaměřena na ovlivňování politických rozhodnutí a voleb. Bohužel je velmi úspěšná. Vyšetřovací zpráva Roberta Muellera (2019) ve své veřejné části ukázala, že se Rusové aktivně podíleli na amerických volbách. Zesilovali kampaň a cílení, které vedly Cambridge Analytica a Trumpův štáb, aby se zdálo, že jde o většinový názor. Když se nyní podíváte do USA, kde jsou lidé ochotni do sebe mlátit a střílet kvůli údajně zfalšovaným volbám, pochopíte, co se stalo. Naše rozdělení se nebezpečně blíží hranici katastrofy.
Autorka je publicistka a odbornice na problematiku fake news, autorka knih „Průmysl lži“ a nedávno vydané „Krmit démony“
