Úmrtí italské ženy vyvolalo rozruch
Vydání: 2009/8 Svátost, nebo rituál, 19.2.2009, Autor: Martin T. Zikmund
Málokterý lékařský postup vzbudil v poslední době tak velkou diskusi a pozornost jako v případě Eluany Englarové. Tato 38letá Italka, která se nacházela od roku 1992 v kómatu, byla 7. února na přání rodiny odpojena od výživy a tři dny nato zemřela. O tom, jestli je dovoleno uměle ukončit její život, se diskutovalo dlouho – církev tento krok neschvalovala a naopak nabízela dál svou péči o pacientku.
„Nyní, když je Eluana na věčnosti, přejeme si, aby se tato událost po mnoha diskusích stala pro všechny motivem k pokojné reflexi a k zodpovědnému hledání lepších způsobů, jak doprovázet nejslabší osoby láskou a péčí při respektování práva na život těch, kteří se o sebe nemohou sami nijak postarat a jsou naprosto závislí na péči druhých,“ nechal se slyšet mluvčí Svatého stolce P. Federico Lombardi. Předseda Papežské akademie pro život Rino Fisichella ho pak doplnil: „Je tu otázka, zda při neexistujícím zákonu nerozhodl ideologický pohled, který považuje eutanazii za nejjednodušší řešení.“
HLADEM A ŽÍZNÍ
„Neznám ten případ zblízka. Nevím, jaká byla funkce jejího mozku. Na jedné straně psychologicky chápu rodiče, ale to, co mne zaráží, je fakt, že byla usmrcena hladem a žízní,“ vyjádřil se pro KT Petr Příhoda, vyučující lékařskou etiku. Právě z etického hlediska je podle něj přípustné ukončit zbytečnou léčbu, která brání zemřít. „Ale tato žena byla usmrcena tím, že jí byly odepřeny živiny, tedy základní životní potřeby, které by byla schopna využívat – to jde proti zdravému rozumu,“ zdůraznil Příhoda. Po celou dobu patnácti let o Eluanu pečovaly řeholnice v Lecco na severu Itálie. Ty několikrát jejího otce prosily, aby o ni směly pečovat i nadále. Ten to odmítl a Eluana byla převezena na kliniku v Udine, kde byli ochotni její výživu ukončit. Podle zpravodajského serveru kathnet navíc Eluana zemřela osamocena – v nepřítomnosti rodičů i zdravotnického personálu.
Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články
