Umění pro život od gotiky k dnešku

Vydání: 2023/9 Rok pomoci Ukrajině. A co dál?, 28.2.2023, Autor: Alena Scheinostová

V nedávno kompletně zrekonstruované historické hlavní budově Uměleckoprůmyslového musea v Praze postupně přibývají expozice, které se snaží svěže představit to nejzajímavější z muzejních sbírek. Na začátku února tak byla otevřena nová stálá expozice Art, Life. Umění pro život.


V nové stálé expozici Uměleckoprůmyslového musea návštěvníky čeká i pestrá ukázka sakrálního umění. Snímky autorka


Datum otevření expozice 7. února jsme zvolili záměrně – tento den v roce 1885 byla v právě dostavěném Rudolfinu zpřístupněna první expozice muzea,“ vysvětlila novinářům ředitelka Uměleckoprůmyslového musea Helena Koenigsmarková. Symbolicky se tak uzavřel projekt rekonstrukce a modernizace celého objektu. Kromě tří výstavních pater budova zahrnuje také knihovnu, muzejní obchod a kavárnu. A vyhlášený je pohled z muzejních oken, která vedou přímo na starý židovský
hřbitov.

Expozice Art, Life zabírá celé druhé patro budovy. V šesti sálech je shromážděno 1 300 nově restaurovaných exponátů, většina pochází z muzejních depozitářů, zápůjčky pak především z církevních sbírek – od benediktinů, premonstrátů apod. Najdete tu celou šíři produktů užitého umění – jeden sál je vyhrazen dámskému odívání a šperku, dále si prohlédneme nejrůznější nábytek, nádobí, nástroje nebo bytové dekorace, a to od období gotiky po nejžhavější současnost. Jednotlivé předměty jsou bez výjimky překrásné a vkusně nainstalované, kritika by se mohla omezit snad jen na obligátní stížnost na příliš drobné a světlé písmo popisků na skleněném podkladu, jak bývá bohužel v tuzemských expozicích běžné.

Předměty v šesti sálech

Přesto se nelze vyhnout určitým rozpakům nad celkovou koncepcí expozice. Její autor Radim Vondráček novinářům popsal: „Cílem nebylo vytvořit učebnicový přehled dějin užitého umění a designu, ale ukázat umění v jeho životním pohybu, v různých sociálních rolích a funkcích.“ Vystavené předměty jsou rozděleny do šesti oddílů, mezi nimi například „Utopie, kosmos, hra“, „Život forem“ nebo „Mikrosvěty: panovnická kunstkomora“ anebo zase „Oděv: tělo a tělesnost“. Není zcela patrné, proč by plesová toaleta od slavné Hany Podolské nemohla být vlastně součástí oddílu „Život forem“, soustředěného údajně na využití různých přírodních a geometrických tvarů v designu, místo sálu „Oděv“; proč by ikonický černobílý kocourek Libuše Niklové z roku 1963 nemohl stát vedle pokojíčku pro panenky v sálu „Design a fenomény modernity“ atd. Navzdory košatým názvům jednotlivých oddílů expozice nelze před nainstalovanými vitrínami zaplašit podezření, že se v nich exponáty sešly prostě proto, že byly zrovna tak nějak po ruce.

Žijí ještě dnes katolíci?

A druhá výhrada míří za pojetím sakrální části expozice. Katolík se může cítit poctěný – sál „Rituály a slavnosti“ celé patro otevírá a jeho dobrá polovina je vyhrazena čistě liturgickým předmětům anebo součástem vybavení biskupských a opatských domácností. Procházka mezi honosnými liturgickými rouchy (zvláště působivý je smuteční pluviál z roku 1700 s expresivními vyobrazeními lebek a hnátů), monstrancemi a mešními nádobami, růženci či modlitebníky je pojatá i jako názorné přiblížení křesťanské kultury. Díky popiskám se návštěvník dozví, nejen k čemu jednotlivé předměty sloužily, ale také co je to eucharistie, co poutní odznak nebo odkud pramení úcta k milostným obrazům a sochám.

Jaksi bez předělu se však tato pokladnice církevního umění proměňuje v ukázku vybavení domácností v minulosti, snad v neurčitém tušení, že například kolébka tak nějak souvisí se zrozením a s tím se také spojuje nějaký ten rituál. V dalších sálech už pak – až na několik drobných výjimek – sakrální předměty ani inspirace nenajdeme. Znamená to snad, že celá jedna oblast umělecké tvorby a s ní spojený duchovní svět jejích recipientů a uživatelů přestaly existovat s nástupem baroka? Nenápadné přiřazení domácího krucifixu Maxima Velčovského z roku 1999 nad vitrínu s historickými monstrancemi přitom signalizuje, že tomu tak není. Možná si tu autoři expozice prostě jenom – jak dnes není nikterak neobvyklé – nevěděli s existencí sakrální tvorby nedávné minulosti a dneška rady, anebo ještě pravděpodobněji: zůstává pro ně neznámá, mimo jejich odborný obzor, a tím i mimo sbírky Uměleckoprůmyslového musea.

Vitraje – okna, kterými vyhlížejí duše

O pouhé patro výše si ale může návštěvník vzápětí pohled poopravit. Už od konce roku 2021 je zde natrvalo k vidění výběr tvorby manželů Jaroslavy Brychtové a Stanislava Libenského pro sakrální prostory v Čechách a na Moravě. Jednosálová expozice Via lucis (Cesta světla) představuje jejich vitraje pro pražský chrám sv. Víta, kapli sv. Anny v Jiřském klášteře a pro kaple na zámku v Horšovském Týně a hradě Špilberku.

Výstava vznikla k jubileu Stanislava Libenského, který by v březnu 2021 oslavil sté narozeniny. Věhlasný sklář pracoval až do své smrti v roce 2002, do vysokého věku tvořila i Jaroslava Brychtová. Jejich prezentace je výmluvnou ukázkou toho, co hlavní expozice ve druhém patře opomíjí: že je duchovní rozměr i nadále trvalou inspirací pro uměleckou tvorbu a je součástí života společnosti. Že se umělecká díla a předměty vytvořené k posvátným účelům nebo s posvátnou tematikou podílejí na podobě světa, ve kterém žijeme, stejně jako elegantní židle tonetka, červená žehlička ETA nebo nafukovací žirafka Libuše Niklové.

Art, Life. Umění pro život. Uměleckoprůmyslové museum v Praze, od 8. 2. 2023

ALENA SCHEINOSTOVÁ

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Kultura, Články



Aktuální číslo 11 14. – 20. března 2023

Inaugurace s požehnáním

S biblickým Áronským požehnáním i přímluvou zástupců církví a rabína zahájil ve čtvrtek Petr Pavel svou službu prezidenta.

celý článek


Bůh snese i naše negativní emoce

O tom, že Bůh snese i naše negativní emoce, které se z našeho nitra občas derou na povrch, když se cítíme Bohem zklamáni a opuštěni, hovoříme se známým karmelitánským…

celý článek


Pohled do "církevních devadesátek"

Devadesátá léta neznamenala jen orlické vraždy nebo divokou privatizaci, ale také dobu nebývalého rozvoje náboženského života. Zaměřuje se na to připravovaný televizní…

celý článek


Něžné i silné srdce žen

Papež se znovu postavil za zrovnoprávnění mužů a žen, které podle Františka „svět zkrášlují, chrání a udržují při životě“.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2023

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay