Ukrajinci v ČR: starousedlíci i nelegálové

Vydání: 2009/20 Pastorace ukrajinců, 15.5.2009, Autor: Aleš Palán

U pokladny supermarketu vám namarkují nákup. Přijdou vám opravit kapající kohoutek nebo uklidit po malířích. V jejich domovské zemi byste je ale možná potkali spíš na univerzitách nebo v nemocnicích. Ukrajinci. V České republice jich dnes pobývá více než 150 tisíc.

Místem, kde se dá smysluplně pracovat nebo plnohodnotně žít, se Česká republika stala pro obyvatele Ukrajiny už před mnoha lety. Největší migrační vlna přichází do Prahy na počátku 20. století, kdy se ukrajinským vlastencům nepodařilo vytvořit samostatný stát. „V meziválečném období se Československo stalo největším politickým, vědeckým, kulturním a duchovním centrem zahraniční ukrajinské komunity v Evropě. V Česku vycházely ukrajinské noviny, časopisy, působila nakladatelství, střední a vysoké školy, muzea, spolky apod,“ uvádí internetové stránky ukrajinského velvyslanectví. Poté, co se západně od Chebu spustila „železná opona“, mnoho ukrajinských intelektuálů, studentů a umělců odešlo dále na Západ. Přesto řada ukrajinských starousedlíků v českých zemích zůstala. Dnes se k ukrajinské národnosti hlásí 22 tisíc občanů ČR – tedy tolik, kolik jich žije v jednom průměrně velkém okresním městě. Mnohem víc Ukrajinců k nám však přišlo v devadesátých letech za prací. Podle několik měsíců starých údajů Cizinecké policie pracuje v ČR legálně 125 tisíc Ukrajinců. Dvě tři desítky tisíc dalších lidí je zde na černo. Znalci tvrdí, že těchto „nelegálů“ je u nás dnes podstatně méně než před pár lety. Důvodem tohoto poklesu není primárně kvalitnější policejní dohled, ale možnost jít pracovat ještě dál na Západ. Na Ukrajině žije 45 milionů obyvatel; zhruba 80 % z nich jsou Ukrajinci, největší menšinou jsou Rusové. Téměř dvě třetiny Ukrajinců o sobě říkají, že jsou věřící. Religiozita je zde silnější na západě země, zatímco východ – inklinující k Rusku – je více bezvěrecký. Nejrozšířenějším náboženstvím je pravoslaví: část věřících se hlásí k moskevskému, část ke kyjevskému patriarchátu. V západní části Ukrajiny je jedničkou řeckokatolické vyznání. Velikonoce a Vánoce jsou na Ukrajině slaveny podle juliánského kalendáře, tedy o něco později než u nás. Římských katolíků jsou na Ukrajině zhruba 2 %. Menšinami jsou také vyznavači islámu na Krymu a judaismu.

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 26 21. – 27. června 2022

Do služby se chystá 11 novokněží

Od soboty je brněnská diecéze bohatší o tři kněze a jednoho jáhna. Tento víkend následují kněžská svěcení v Olomouci a Českých Budějovicích. Další bude 2. července…

celý článek


Rodinný poklad církve

V lednu letošního roku papež František jmenoval učitelem církve Ireneje z Lyonu. Hlavní přínos tohoto světce z 2. století podle příslušného dekretu spočíval v tom,…

celý článek


I přes bouřky zažíváme milost

Poslední květnový den si želivská kanonie premonstrátů zvolila nového opata. Stal se jím čtyřicetiletý P. TADEÁŠ RÓBERT SPIŠÁK OPraem.

celý článek


Vysoká inflace jako mor společnosti

Inflace se po dlouhé době vynořila z temnot, kam ji svět v osmdesátých a Česko v devadesátých letech zahnaly, a ztěžuje nám zase život.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay