Dům, kde v Sušici žil P. Ferda. Před jeho brankou často od rána postávali pacienti. Snímky autor

 

I když zvláště v posledních letech života mu sil ubývalo a trápily ho nemoci, snažil se pomoci co nejvíce lidem. Život mu zřejmě o několik let prodloužila jeho hospodyně Jiřina Konarovská, která se starala, aby nepřepínal své síly – a když bylo pacientů příliš mnoho, nekompromisně posílala některé pryč.

 

P. Ferda se narodil na statku nedaleko Spáleného Poříčí přesně před 100 lety. Vystudoval arcibiskupské gymnázium v Praze, poté absolvoval bohosloveckou fakultu a 29. června 1939 byl vysvěcen na kněze. Za války působil jako kaplan v Mýtě a Petrovicích u Sedlčan. V únoru 1951 byl zatčen a uvězněn. Vystřídal vězeňské cely v Ostravě, Opavě, Mírově, Jáchymově, Leopoldově, Valdicích i na Borech. Po propuštění nedostal státní souhlas ke kněžské službě, tudíž pracoval jako dělník v plzeňských pivovarech. Teprve v roce 1969 začal působit jako duchovní správce v Domově důchodců v Újezdci u Klatov.

 

Od roku 1978 se již plně věnoval léčení ve svém domku v Sušici. Pacienti tam na něj někdy čekali už od čtyř hodin ráno a pamětníci popisují, že se mezi nimi objevovali i vysoce postavení představitelé komunistické strany. Působil tam až do své smrti v červenci 1991. Po Sametové revoluci byl díky změně režimu také výpomocným duchovním. Z dochovaných fotografií je patrné, že jeho pohřeb byl velkou událostí. Jeho hrob je umístěn na jednom z nejnápadnějších míst na sušickém hřbitově a je stále pečlivě udržován.

 

Právě komunistické vězení se stalo místem, které určilo pozdější směřování jeho života. Tam totiž objevil své schopnosti. „Vyprávěl mi, jak se po výslechu vrátil zpět do cely jeho spoluvězeň a začal mu líčit, co mu dělali. Ferda ho ale zarazil a řekl mu, že to ví, a přesně mu popsal průběh výslechu,“ vzpomíná Mons. Václav Kulhánek, bývalý kancléř českobudějovického biskupství. Zprvu schopnostem P. Františka Ferdy nevěřil, později se z nich ale stali přátelé (viz protější strana).

 

Jak P. Ferda léčil? Během jednoho dne se zvládl věnovat více než dvěma desítkám pacientů. Diagnózu dokázal stanovit velmi rychle, a většinou aniž mu dotyčný předem řekl o svých problémech. Poté mu předepsal, které byliny má užívat – většinou ve formě čajů či koupelí. Někdy radil vyhnout se určité potravině nebo naopak některou doporučil. Byl zastáncem lokálních potravin – často varoval před tropickým ovocem. Byl velkým odpůrcem hliníkového nádobí a tmavého spodního a ložního prádla – podle něj tehdy obsahovalo řadu škodlivých látek. Udivující ovšem byla především přesnost jeho diagnóz, které byly několikrát laboratorně ověřeny a většinou naprosto přesně seděly.

 

Význam P. Františka Ferdy ocenila i místa, kde žil. Ve Spáleném Poříčí mu byla odhalena pamětní deska v roce 2000, o pět let později se přidala Sušice – pamětní desku lze nalézt na klášterním kostele sv. Felixe. Dominantou průčelí tohoto kostela je vyobrazení Panny Marie Bolestné, které nechal vyhotovit právě P. Ferda. Jeho jméno nese také zvon, který je umístěn nedaleko radnice.