Papež František: Věnujte se mládeži na ulici!

 

200. výročí narození sv. Dona Bosca, modlitba u Turínského plátna, oběd s bezdomovci, setkání se salesiány a s mládeží, bohoslužba pro 100 tisíc lidí – tak vypadala minulá neděle papeže Františka, který zavítal do italského Turína.

 

Papežova nedělní návštěva Turína vyvrcholila setkáním s mládeží. Snímek ČTK

 

„Vládne zde usebraná i veselá nálada poutníků z celého světa, kteří sem přijeli jak na výstav Turínského plátna, tak na 200. výročí narození Dona Bosca. Papeži se zde dostalo bouřlivého přivítání, také počasí je příjemné,“ pochvaloval si český poutník v Turíně Petr

Birčák.

 

Turín, to je papežova srdeční záležitost – kvůli Donu Boscovi, sociální problematice i kvůli vzácné relikvii. Podle Františka je Turínské plátno, do něhož byl (jak mnozí věří) zahalen Ježíš hned po ukřižování, ikonou Boží lásky. Papež setrval před touto relikvií ve zdejší katedrále sv. Jana Křtitele půl hodiny v tiché adoraci. Ticho však netrvalo dlouho. Na 100 tisíc lidí očekávalo příjezd římského biskupa v otevřeném papamobilu na náměstí Piazza Vittorio, aby s ním mohli slavit bohoslužbu.

 

Nejlepší fotbalový klub

 

„Chci především vyjádřit svoji blízkost mladým nezaměstnaným, lidem žijícím z podpory nebo z námezdní práce. Ale myslím také na podnikatele, rolníky a všechny, kteří se jen s obtížemi uživí,“ pronesl papež při setkání s dělníky, rolníky a podnikateli a upozornil na 40 % nezaměstnanost zdejších mladých lidí. Desetina obyvatel Turína žije pod hranicí chudoby. „Je k pláči vidět, co se děje v těchto dnech, kdy se s lidmi jedná jako se zbožím, kdy má člověk hodnotu jen když je užitečný!“ uvedl papež a jedním dechem odsoudil vylučování chudých z trhu práce.

 

Na místním arcibiskupství pak František poobědval s několika lidmi, kteří skončili z ekonomických důvodů na ulici. V této skupině byli například bývalí novináři a jiné nedávno ještě úspěšně pracující osoby.

 

Při setkání se salesiány papež odložil nachystanou řeč a pohnutě vzpomínal na to, co pro jeho rodinu i pro něj samotného salesiánský řád znamenal. „Moje rodina je se salesiány velmi provázána,“ svěřil se. Jeho otec, když emigroval do Argentiny, začal hned chodit k salesiánům, kde poznal mnoho přátel, později i svou budoucí ženu, ale také fotbalový klub, který založil jeden ze salesiánských kněží. „Pro mě to byl nejlepší klub v Argentině!“ řekl František, který strávil také pár let v salesiánském internátu.

 

Ale římský biskup jenom nevzpomínal, nýbrž i zadával práci. Při pohledu na mladé lidi na ulici se podle něj dnešní situace od doby Dona Bosca moc nezměnila. „Vy salesiáni máte stejný úkol jako tehdy Don Bosco – přijímat mládež.“ A sám jim v tom šel příkladem: poslední část jeho nedělního programu v Turíně patřila právě mládeži.