Tisíce poutníků na Zlaté sobotě v Žarošicích
Vydání: 2011/38 František Vaňák, 14.9.2011, Autor: Václav Štaud
Také letos patřily Žarošice o druhém zářijovém víkendu tisícům poutníků. Duchovní program probíhal v kostele i v přilehlém prostranství už od časného rána. Bohoslužby v češtině i ve slovenštině, křížové cesty, průvod ze Zdravé Vody, kde proběhlo tradiční žehnání pramene, nechyběla ani růžencová modlitba nebo barokní mariánská pobožnost zvaná poklona.
„Je třeba přiznat, že už nedosahujeme počtů, ve kterých sem poutníci přicházeli za totality. To bývaly doslova manifestace víry. Není vyloučeno, že mnoho lidí sem mířilo jen proto, aby – jak se říká – pohnulo komunistům žlučí. Mocní se zase snažili všelijak pouti překazit. Zakazovali parkování, cestou tarasili silnice, dokonce prý to zkusili i se zákazem čepování piva. Ani to jim nebylo nic platné,“ usmívá se žarošický farář P. Josef Pohanka. V osmdesátých letech minulého století se Zlaté soboty zúčastňovalo až 25 tisíc poutníků z celého tehdejšího Československa. „Nyní se tento počet ustálil kolem deseti tisíc a myslím, že i to je hodně, duchovní užitek se rozhodně nesnížil. Vždyť včetně následující neděle bývá na devíti mších podáno okolo šesti tisíc svatých přijímání. A aby se dostalo na všechny zájemce o svátost smíření, přijíždí mi obětavě pomáhat někdy až šedesát kněžských kolegů,“ uvádí s vděčností pater Pohanka. A dodává, že řada duchovních povolání našla podnět právě tady, u Staré Matky Boží.
PALETA SILNÝCH ZÁŽITKŮ
Protože do Žarošic pravidelně přijíždí mnoho věřících ze Slovenska, platí nepsané pravidlo, že hlavním celebrantem hlavní poutní mše sv. bývá střídavě český a slovenský prelát. V letošním roce přislíbil účast na Zlaté sobotě arcibiskup Róbert Bezák z Trnavy. Protože však v ten den nemohl chybět na biskupské intronizaci ve Spiši, zastoupil jej v Žarošicích biskupský vikář P. Pavol Zemko. Ten také na závěr slavnosti kráčel v čele impozantního večerního průvodu. Zúčastněné farnosti v průvodu zastupuje skupina krojovaných mládenců nebo družiček, nesoucí osvětlené a kvítím ozdobené sochy Panny Marie. V letošním roce jich bylo téměř čtyřicet a přihlížející měli mnoho příležitostí k obdivu a k silným zážitkům. A co v poslední době nejvíc těší žarošického faráře? Je to návrat k pěším poutím, i když už se nejedná o stará klasická procesí. Přišli nyní na Zlatou sobotu, přicházejí i během celého léta. Kněz chválí desítky a někdy i stovky pěších z Dolních Bojanovic, Bořetic a Kobylí, Újezda, Hovoran či Slavkova…
DOMÁCÍ BÝVAJÍ SAMI POUTNÍKY
„Naše farnost žije poutěmi po celý rok. V zimních měsících jsou to mariánské soboty a únorová pouť nemocných na svátek Panny Marie Lurdské. Od května do října k tomu ještě připadají pouti na památku zjevení Panny Marie ve Fatimě, které slavíme vždy třináctého dne v měsíci. Jsou stále oblíbenější, přestože se většinou jedná o všední den. U svatých přijímání jsme se už dostali na počet 1 200 a se svátostí smíření zaměstnáme až dvacet kněží,“ zdůrazňuje P. Josef Pohanka. Přitom nejsou Žarošané zahleděni do sebe a nezapomínají na vlastní putování. „Externí sezonu zahajuje farnost už v lednu, kdy jedeme a pak mrazivou nocí několik hodin jdeme za Pannou Marií do severočeské filipovské svatyně na časnou ranní bohoslužbu. Zážitky z této náročné pouti jsou vždy úžasné,“ hodnotí pan farář. O poslední srpnové sobotě Žarošice zase doslova zaplní celou šaštínskou baziliku. Když v 18. století zabíjela v jejich kraji cholera, odešel průvod Žarošanů prosit o pomoc Pannu Marii Sedmibolestnou, patronku Slovenska. V den, kdy se vrátili, zemřel poslední nemocný, bylo po epidemii. Od té doby chodí Žarošice každý rok děkovat. Už více než 200 let! „Letos jsme jeli dvěma autobusy a bezpočtem osobních aut. Ráno na nás v Šaštíně čekalo ještě osm našich statečných farníků, kteří v předvečer vyrazili na šedesátikilometrovou noční pěší pouť. Mají můj obdiv. I když je prý na Slovensku víra silnější než u nás, Žarošice tam Čechám a Moravě hanbu určitě nedělají,“ směje se P. Josef Pohanka.
Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články
