Tipy a triky na pořádný advent

Vydání: 2008/48 Žít v souladu s přírodou, 24.11.2008, Autor: Marie Mesanyová

Jak to zařídit, aby dobrá předsevzetí (která jak známo dláždí cestu do pekel) během adventu nevyšuměla do ztracena? Méně je někdy více!

P. Vojtěch Eliáš, který přednáší na pražské teologické fakultě, na začátku jednoho adventu doporučoval pro udržení adventní bdělosti „udělat něco jinak“. Drobnost, která nás jen tu a tam „trkne“: dát hodinky na druhou ruku, chodit do práce jinudy, nalepit si vlastní heslo na zrcadlo. Gymnaziálním studentům se zase dostal jeden z nápadů P. Pavla Kuneše: co takhle nenamáhat se se zvláštními dobrými skutky, ale dobře si všímat a ocenit pozornosti, které nám prokazují jiní. To nestojí žádný čas a zároveň tak můžeme zásadně změnit úhel pohledu a naše smýšlení o druhých. Možná to v nás probudí vděčnost Bohu za to, jaké nám dal bližní.
Opakovat ženám, že nemají v domácnosti přehánět adventní předvánoční přípravy, by bylo nošením dříví do lesa. Ale stejně je dobře to připomenout. Muži mohou zmíněné dobré skutky a pozornost manželčinu nalézt a ocenit v adventní domácnosti. Velmi často je právě tohle přesně to, co manželka postrádá od jinak dokonalého manžela.

OTCOVÉ, BUĎTE OTCOVÉ
Otcové – živitelé rodin – mají někdy tendenci redukovat svou roli v rodině na „stroj na peníze“. To nelze snižovat ani podceňovat, ale rodina zpravidla očekává i něco jiného. A právě advent je pravá příležitost pro nové nasazení. Když se táta čas od času věnuje dětem se stejnou odpovědností a vervou jako své práci, přináší to užitek hned dvakrát – na chvíli to „osvobodí“ maminku od dětí a pak dává dětem také kus sebe. Svým zájmem, pozorností a účastí ve společných adventních aktivitách (viz níže) podtrhuje jejich důležitost a význam.

NEJKRÁSNĚJŠÍ ADVENTNÍ KALENDÁŘ
Nejkrásnějším a stovky let starým „adventním kalendářem“ pro dospělé jsou každodenní ranní mše svaté se starobylými zpěvy – roráty. Pokud se u vás ve farnosti konají, chyťte se příležitosti. Spojují v sobě vyprávění formou lidového zpěvu, modlitbu, oběť mše svaté, sebezápor (prodloužit den na úkor sladkého ranního spánku, to už něco stojí) a také neopakovatelnou atmosféru.
A když už člověk nemůže dojít, protože nohy neslouží tak jako dřív, může si připravit „adventní kalendář“ z přátel a známých. Každý den může věnovat vzpomínku některému z nich – živému zavolat nebo napsat a za zemřelého se pomodlit. Možná to pomůže obnovit kontakty a vyjít ze samoty, která právě o Vánocích bývá nejtísnivější.


Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 32 2. – 8. srpna 2022

Papež na cestách uzdravení a smíření

Přání, „aby se zasévala naděje pro domorodé i nedomorodé obyvatelstvo, které chce žít v bratrství“, vyslovil papež při návratu z Kanady. Při své 37. zahraniční…

celý článek


Poutníci na jedné lodi s biskupem

Společnou plavbu po Baťově kanálu absolvovali minulou středu účastníci 16. ročníku Pouti za umělce.

celý článek


Pár vteřin, které zachrání pokoj v rodině

Taková trpělivost! Znamená to něčí utrpení, nebo kopec klidu a míru? A můžeme si uhlídat, aby její míra nepřetekla? Hovořili jsme o tom s vedoucí Křesťanského terapeutického…

celý článek


Podezřívali nás, že jsme špioni

Útěk před komunisty, vojenská služba v USA, kněžství, profesorská kariéra, duchovní služba americkým vojákům a její zakládání v jedenácti postkomunistických zemích.…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay