Žít svatě uprostřed světa
Vydání: 2020/21 Oslava 100 let Jana Pavla II., 19.5.2020, Autor: Martin T. Zikmund
„Žila krátce, ale jednala rychle, hoříc nepřetržitě jako věčná lampa,“ napsal o sv. Zdislavě z Lemberka (1220–1252) spisovatel Jaroslav Durych. U příležitosti 800 let od jejího předpokládaného narození stojí za to připomenout, čím to je, že její životní příklad září a inspiruje do dnešních dnů.
Sv. Zdislava s rodinou, olejomalba sestry Česlavy Jany Talafantové z České kongregace sester dominikánek. Snímek archiv kongregace sester dominikánek
České země byly v raných dobách svých dějin obdarovány několika vynikajícími křesťanskými postavami, jejichž duchovní hloubka a blíženecká láska natolik zaujaly jejich okolí – pole vírou dosud nezorané – že se jejich stopy trvale vtiskly do charakteru českého křesťanství. Nevidíme zde násilné pokusy vnutit druhým víru, nýbrž naopak ryzí touhu lidem pomoci, sebeobětavou snahu zprostředkovat jim rozmanitým způsobem Kristovo evangelium. Ať už jde o misijně inkulturační snahy slovanských věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje, o pokojné a ušlechtilé vládnutí sv. Václava, o apoštolskou horlivost prvního biskupa české krve sv. Vojtěcha, o zasvěcenou službu lásky sv. Anežky, nebo o rozhodnutí spojit manželství a povinnosti k rodině se službou trpícím, jak příkladně ukazuje sv. Zdislava. Právě v tom tato pozoruhodná žena může promlouvat i k naší době, neboť svatost žila uprostřed světa.
Svatořečena byla teprve na sklonku 20. století, přitom na zemi pobývala tak dávno a zprávy o ní jsou tak kusé a nemnohé, že je s podivem a snad i dalším jejím zázrakem, že její památka znovu zazářila. Přispěla k tomu jak její kanonizace, o níž píše historik Jaroslav Šebek, tak různé iniciativy, které se v tomto kontextu snažily její osobnost přiblížit dnešní generaci – např. zdařilé filmové zpracování jejího života na Lemberku a v Jablonném pod názvem V erbu lvice, o němž zajímavě pojednává divadelní historik Jaroslav Someš.
Svatá Zdislava se svým manželem Havlem podporovali dominikánský řád, bratry kazatele si přizvala i do Jablonného, a ti se tam modlí a vyvíjejí činnost dodnes, nyní podpořeni řeholními sestrami. O působení na tomto severočeském poutním místě si vyprávíme se sestrou Robertou Markétou Ševčíkovou OP. Na této dvoustraně přitom nemůže chybět ani Zdislavin duchovní portrét a stručné vylíčení jejího života.
Milosrdenství a soucit
Svatá Zdislava je uctívána jako patronka rodin, manželského života, chudých a nemocných, dominikánů, města Jablonného, litoměřické diecéze, Libereckého kraje a je spolupatronkou českého národa. „Ke svaté Zdislavě se oprávněně můžeme obracet jako k ochránkyni rodinného a manželského života, toho, co je živé a stále ohrožené,“ připomněl v novoročním pastýřském listě litoměřický biskup Jan Baxant.
Fr. Lukáš Jan Fošum OP posléze podotkl, že současná pandemie některé plánované akce tohoto jubilea ohrozila či omezila, ale dodal: „Koronovirus pomine, ale Boží slovo nepomine“ (srv. Mt 24,35). A odkazuje na sv. Dominika, podle něhož milosrdenství a soucit, které jsou v tomto čase tolik potřebné, se bez Božího slova neobejdou. „Svatá Zdislava by nám k tomu neřekla zřejmě nic zásadně odlišného.“
MARTIN T. ZIKMUND
Sdílet článek na:
