26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Vést církev novým terénem

29. 4. 2014

|
Tisk
|

Zkusme si připomenout některé milníky, které souvisí s ponfitikátem dvou právě kanonizovaných papežů.

Vydání: 2014/18 František svatořečil své předchůdce, 29.4.2014, Autor: Martin T. Zikmund

Téma: Svatořečení Jana Pavla II. a Jana XXIII.

Arciopat Anastáz Opasek vítá Jana Pavla II. v pražském Břevnově. Snímek Miloslav Fiala
Jan XXIII. je znám především tím, že svolal II. vatikánský koncil (1962–1965). V katolické církvi existovalo vždy určité zdravé napětí mezi papeži, nástupci sv. Petra, kteří mají rozhodující slovo ve všech klíčových otázkách, a koncilem, kde se zpravidla objevuje vícero různých názorů na projednávané záležitosti.
Odhodlat se svolat koncil – k tomu je třeba nejen církevní poptávky, ale také odvahy samotného papeže. Jan XXIII. se toho nezalekl. Mnozí se diví, že coby starý muž byl schopen tak zásadního rozhodnutí, ale možná právě stáří osvobozuje.
Každopádně počínaje Janem XXIII. si už nikdo v církvi nebude myslet, že by věkem obdaření papežové nebyli schopni církev vést novým terénem. Ostatně pojem „aggiornamento“ (zdnešnění), který se stal jakoby výkladovým klíčem k jím svolanému koncilu, nemá být jen snahou o to, aby se církev přiblížila dnešku, ale také aby udávala tempo.
Jan XXIII. byl jak pastýřem církve, tak ze své předešlé zkušenosti vyškoleným církevním diplomatem. Tuto zkušenost zhodnotil i v snad nejnapjatějších chvílích mezi začátkem studené války a pádem železné opony, totiž při kubánské krizi v roce 1962, jako účinný prostředník mezi znesvářenými stranami: Sovětským svazem a USA, a tak pomohl zabránit jaderné válce. I to je úkolem 
církve a papežství vůbec: hledat společné dobro a podle svých možností k němu přispívat. Světová úcta k Vatikánu tím jen vzrostla.
FARÁŘ MLÁDEŽE
Jan Pavel II. byl v řadě směrů protipólem svého svatořečeného předchůdce. Nastoupil na trůn sv. Petra jako relativně mladý, jeho pontifikát trval víc než pětkrát déle, pocházel z jiné části Evropy, měl jiné priority. Jestliže Jan XXIII. byl nazván „farářem světa“, platí to dvojnásobně o Janu Pavlu II., který se zařadil do dějin jako papež, jenž při svých pastoračních cestách ujel či uletěl nejvyšší počet kilometrů. Ale možná by toto přízvisko mělo být upřesněno na „farář mládeže“. Nejen proto, že založil Světové dny mládeže, ale že se sám mládeži vždy intenzivně věnoval. Ostatně o tom, že byl jmenován biskupem, se dozvěděl právě na vodáckém výletu s mladými lidmi.
PŘEKROČIT PRÁH NADĚJE
I když měl Jan Pavel II. několik pozoruhodných teologických důrazů, ten základní je jasný: navázal na II. vatikánský koncil tím, že po celý svůj pontifikát vysoko vyzdvihoval koncilní výzvu k všeobecnému povolání ke svatosti (věroučná konstituce Lumen Gentium). Ostatně svatořečil 482 lidí a dalších 1 338 blahořečil, čímž se stal vzhledem ke svým předchůdcům rekordmanem. Nejde však o počet, nýbrž o cestu. A tu sám ukázal svým vzorným, „svatým“ bojem s utrpením a věrností svému úvazku až do konce. Poslední jeho slova zněla: „Nechte mne odejít do Otcova domu.“
Mariánský ctitel Jan Pavel II. byl některými považován za papeže, jenž utáhl šrouby, které Jan XXIII. před ním uvolnil. A přece ve své encyklice Ut unum sint (Aby všichni jedno byli) z roku 1995 vyzývá k ekumenickému rozhovoru nad pojetím papežského úřadu. A ve své knize Překročit práh naděje nachází na adresu svých ekumenických bratří slova, která předtím z úst papeže nezazněla. Nemluvě o jeho snaze otevřít kauzu Jana Husa.
Jeho prvořadý vklad do ekumenického dialogu pak patří vztahu k Židům. Počínaje papežem vzešlým z Polska nejsou už ani neoficiálně katolická církev a židovská obec nepřátelé. Nadto nemůže být nikým zpochybněn jeho zásadní podíl na pádu železné opony. Zcela srozumitelně znělo proto volání těsně po oznámení papežovy smrti na svatopetrském náměstí: „Santo subito!“ (Svatým ihned!)
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou