26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

To, co je neodvratitelné, je nutné přijmout...

13. 6. 2005

|
Tisk
|

Lidem, kteří se s utrpením svým i druhých setkávali a setkávají, jsme položili následující otázky:

Vydání: 2005/25 Utrpení - cesta k Bohu?, 13.6.2005, Autor: Kateřina Beščecová

 

1. Utrpení je pojem hodně široký, takřka bezbřehý. Má nekonečné množství podob, a navíc ho každý člověk prožívá jinak. Podle mého mínění je relativně nejsnazší mírnit utrpení tělesné. Na to dnešní medicína prostředky má, jen je občas nevyužívá. Ale ať udělá věda sebevětší pokrok, vždy budou platit slova dr. Hutchinsona: „Lékař může uzdravit někdy, ulevit často, potěšit vždycky.“ Totéž platí i o ostatních druzích utrpení. Potěšit můžeme vždycky - úsměvem, upřímným zájmem, věnováním svého času, telefonátem, SMS, dopisem, drobným dárkem apod. Utrpení, které lze odstranit, musíme odstranit. Co je neodvratitelné (např. nevyléčitelná nemoc, smrt), je nutno přijmout. A to nejde na povel. Jde o proces, se kterým zápasí i věřící, natožpak nevěřící. Tlačit na pilu by bylo kontraproduktivní. Na co ale slyší každý, je opravdová láska. Ta je tolerantní, trpělivá, obětavá, neklade si podmínky, důvěřuje, nic nevzdává.  

Několikrát týdně mi přichází e-mail od těžce nemocné a velmi trpící Lídy. Nemůže to vydržet a musí se se mnou podělit o radost k neunesení. Ví, že si ji Bůh od věčnosti vyvolil, aby s Ježíšem nesla kříž a spolu s ním se také podílela na záchraně tohoto světa. Pořád se ptá, čím si takovou poctu zasloužila, a od rána do večera děkuje a děkuje. Mám z ní pocit, že se jednou nohou lehce dotýká země a druhou už je pevně zakotvena v nebi. Ale vy se ptáte, jak pomáhám lidem vypořádat se s utrpením, a já vám tady místo toho povídám, jak trpící Lída naopak pomáhá mně. Potkat takovou Lídu, to je mimořádný dar. Častěji potkáváme lidi, kteří pod křížem padají. Tady je důležité více být s nimi a více jim naslouchat než chytře radit. Je třeba pozorně naslouchat trpícímu člověku a zároveň Duchu Svatému - spolehnout se, že on člověku vnukne v pravou chvíli to správné slovo. A pak je důležité nebát se ho říct. Když nic neslyším, mlčím - někdy totiž pevný stisk ruky nebo pohlazení řekne víc než slovo.

2. Ano. Ale trvalo mi nějakou dobu, než jsem si toho všimla a mohla jsem to takhle pojmenovat. Když se mi v autě zabila o rok mladší sestra, dlouho jsem kromě palčivé bolesti nevnímala vůbec nic. Dnes vím, že mě to posunulo o velký kus směrem k Bohu, zatímco ona se skokem dostala až k němu.

 

1. Nevím, jestli to umím. Obvykle nenalézám slov a svou účast na bolesti druhého se snažím vyrazit pevným stiskem ruky, objetím, teplým dopisem. A samozřejmě modlitbou.

2. Ostýchám se cokoliv z toho, co jsem prožil, nazvat utrpením. Spíš bych řekl: těžkou chvílí. Ale ani tady nemohu jednoznačně odpovědět. Například když jsem byl po odložené popravě držen gestapem jako rukojmí ve vězení, měl jsem pocit naprosté opuštěnosti a byl jsem schopen jen opakovat střelné modlitby: Pane, pomoz, Panno Maria, oroduj. A naopak: v ruzyňské samovazbě nebo před soudem jsem pociťoval Boží blízkost až hmatatelně. Že mě jedno i druhé, ale i bolestivý pooperační stav posunovaly k Bohu, jsem s jistotou poznával až s odstupem. Takže dnes mohu v souvislosti s tím vším od srdce říkat: Bože, děkuji ti za tvé milosrdenství.

 

1. Snažím se těmto lidem naslouchat, doprovázet je při hledání východiska a když je třeba, pokouším se zprostředkovat odbornou pomoc. Někdy také nabízím společnou modlitbu. Nejtěžší je zůstat v utrpení osamocen. Modlím se, abych nepatřil mezi ty, na něž se vztahují slova žalmisty: „Moji přátelé a druhové se vyhýbají mému neštěstí, i moji příbuzní se mě straní!“ (Žl 38,12)

2. Ať už něco bolestného potká mě nebo mé blízké, vždy mi dochází, jak křehká je naše existence, ale zároveň jak velký dar je víra a jakou jistotou je Pán. To považuji za užitečné poznání!

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou