Svěřit se do Božích rukou

Vydání: 2017/50 Kudy putuje Betlémské světlo?, 12.12.2017, Autor: Jaroslav Šubrt

Už jen za pár dnů uslyšíme během půlnoční mše vyprávění z Lukášova evangelia o tom, jak se betlémských pastýřů „zmocnila velká bázeň“, když jim anděl Páně zvěstoval narození Spasitele.


Kult Srdce Pána Ježíše zdůrazňuje lásku Boha k člověku, nikoliv strach před ním. Snímek Jozef Sedmák

Proč se o „bázni před Hospodinem“ mluví dnes tak málo? Dnešním generacím lidí, zrozených do světa poznamenaného pokrokem vědy a techniky, totiž už většinou chybí bezprostřední zkušenost majestátu stvořeného světa – na rozdíl od generací jejich předků. Ti totiž mnohem bezprostředněji prožívali působení přírodních živlů, střídání ročních dob, smrtonosné epidemie a také začátky i konce lidského života. A toto všechno v nich dokázalo vyvolat „bázeň před Hospodinem“.

Neexistuje také mnoho slovních spojení, která by měla tak solidní biblický základ, jako právě „bázeň Boží“, jak ostatně dokládá i následující článek profesora Jana Sokola. Na mnoha místech v Bibli je „bázeň Boží“ dávána do souvislosti s moudrostí: „Počátek moudrosti je bát se Hospodina“ (Ž 111,10). A kdo by dnes po moudrosti netoužil? Na rozdíl od mazaného chytráctví se ale právě s ní v dnešní době setkáváme bohužel jen vzácně.

Mnozí lidé si také občas pletou „bázeň před Hospodinem“ s obyčejným lidským strachem, který může mít v některých případech až patologické podoby – včetně „strachu“ z Boha. Avšak jak během jedné své středeční audience připomněl papež František: „Bázeň Boží je darem Ducha Svatého, který nám připomíná, jak jsme před Bohem a jeho láskou nepatrní a že naším dobrem je svěřit se s pokorou, úctou a důvěrou do jeho rukou.“

Z hlediska duchovního života je rovněž důležité rozlišovat „otrockou“ a „synovskou“ bázeň Boží, jak v rozhovoru upozorňuje známý polský jezuita P. Józef Augustyn. Ta první bývá plodem zralé víry a věřící člověk k ní zpravidla dospívá „po náročné duchovní cestě, poznamenané vnitřními zápasy, úsilím a často i utrpením“. Vzápětí ale dodává, že když naše láska k Bohu není dokonalá, pak darem a milostí je i bázeň „otrocká“.

JAROSLAV ŠUBRT
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články



Aktuální číslo 32 4. – 10. srpna 2020

Videa zvou do kostelů

Otevřené chrámy, Noc kostelů, Církevní turistika, celá řada projektů zve do chrámů. S novinkou nyní přišla ostravsko-opavská diecéze ve spolupráci se sousední opolskou.…

celý článek


Co komentář, to člověk

Také jste si někdy vylezli na nějakou vysokou zeď? Člověk pak většinou dohlédne leckam. A také teď spíše visíte na „fejsbukové zdi“? Většina z nás ji navštěvuje…

celý článek


Dodnes zní zvony z Nagasaki

Výbuchy atomových bomb v Japonsku před 75 lety vstoupilo lidstvo do nejnebezpečnější fáze svých dějin, kdy už ohroženi nejsou jen jednotlivci či jednotlivá etnika, nýbrž…

celý článek


Příroda učí všímavosti

Je to paradox: čím je člověk starší, tím lépe vidí. Tedy přírodu. Dokáže se zahledět a ztišit nad krásou stvoření, navzdory unaveným očím. A kdo je starší, většinou…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay