Říjnová slavnost na moravském Slovácku
Vydání: 2016/40 Papež: Svatý je jen mír, nikoli válka, 27.9.2016, Autor: Václav Štaud
Stejně jako každý rok se i letos na počátku října rozzáří Uherský Brod jedinečnou manifestací mariánské úcty. Na růžencovou tradici i současnost jsme se zeptali správce tamního dominikánského kláštera a rektora mariánského kostela P. JANA RAJLICHA OP.
Středem slavných říjnových uherskobrodských poutí je oltář Panny Marie Růžencové, jak nám jej představuje správce dominikánského kláštera P. Jan Rajlich OP. Snímek autor
Váš kostel je zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie, ale poutní slavnosti probíhají vždy až na počátku října. Proč?
V srpnu slavíme hlavní pouť, ale je to jen městská slavnost. Růženec patří k našemu dominikánskému řádu, a proto si až v říjnu připomínáme v klášterním kostele Pannu Marii, Královnu posvátného růžence. Její oltář je v průčelí pravé chrámové lodi. Obraz Černé madony tam věnčí patnáct výjevů z Kristova života všechny desátky růžence, jak jsme jej znali před rozšířením za Jana Pavla II.
Je pravda, že na tomto místě byl dlouho uctíván originál slavné Panny Marie Čenstochovské?
Ano, máme o tom věrohodné zprávy kronikářů. Uherský Brod na hranici Moravy a Uher proslavila mariánská úcta už v 11. století. Tisíce poutníků způsobily, že sem uherský král Ondřej I. věnoval obraz Černé madony. V některé z válek, které se pak krajem přehnaly, byl obraz ukraden a objevil se v Čenstochové. Jsme přesvědčeni, že se jedná o víc než o legendu, a stejný názor zastává také Polská akademie umění. Ne náhodou udržoval zdejší klášter od 14. století úzké vztahy s klášterem čenstochovským. Náš dnešní obraz je pak nejstarší kopií ikony z Čenstochové a pochází z barokní doby.
Také uherskobrodské růžencové slavnosti přetrvaly staletí.
Obliba těchto poutí vrcholila na přelomu 19. a 20. století. A jak dokládá zajímavý filmový dokument, ještě za první republiky byl Uherský Brod největším poutním místem celého Slovácka. Ani léta totality nedokázala tuto tradici udusit a po roce 1989 se růžencové oslavy znovu naplno rozběhly. Dnes se říjnové pouti aktivně účastní až deset tisíc věřících, nejméně čtyřnásobek pak vyrazí do města jen za pobavením. Jedná se o každoroční nejnavštěvovanější událost regionu. Objevují se zde i kroje a je škoda, že krojovaných poutníků postupně ubývá.
Jaký je letošní program?
Tradiční. Začíná v sobotu 8. října odpoledne v klášterním kostele růžencovou modlitbou vedenou knězem. V 16 hodin je první mše svatá. V 18.30 vychází z farního kostela průvod se svícemi, v němž je nesen náš milostný obraz. Další mše je pak v 19 hodin a ve 21.00 začíná „Noc mladých s Marií“. Je to obdoba Nikodémovy noci – mládež zpívá a modlí se, přicházejí i stovky starších lidí. Takový pohled může hodně návštěvníků povzbudit a oživit podstatu dávných mariánských poutí. O půlnoci na závěr vyjdeme ven a požehnáme městu. V neděli je pak v klášteře slouženo šest mší – z toho slavnostní bohoslužba v 10.30 probíhá na zahradním prostranství, protože do kostela bychom se nevešli. Loni tam přišlo téměř osm tisíc lidí. Letos přijal naše pozvání generální vikář olomoucké arcidiecéze Mons. Josef Nuzík.
Při takovém množství lidí se asi bez pomoci neobejdete?
Na duchovním programu se podílí mnoho kněží z města a okolí a také bratří dominikánů, kteří přijedou i ze vzdálených míst. Pomohou se sloužením mší svatých a ve dvou dnech společně vyzpovídáme kolem tisícovky kajícníků. Přitom několik z nás zpovídá i celý předcházející týden. Jsem vděčný i desítkám ministrantů za veškerou pomoc, kvůli níž přijíždí do Uherského Brodu skupina mých mladých přátel z plzeňské a litoměřické diecéze.
Kamenolom Páně pomáhá na zbožné Moravě?
Ano, mládež z ateismem ovládnutých Čech opravdu přichází evangelizovat Slovácko. Zdá se to být protimluv, ale je to pravda. Na rozdíl od místních mladých lidí mají tito hosté odvahu vyjít do ulic mezi bavící se lidi, rozdávat obrázky, letáčky, zvát všechny do kostela nebo na duchovní rozhovor. Vidím v tom naději pro budoucnost. Nic nepomohou nářky nad chybami současného sekularizovaného světa. Je třeba mladé věřící v jejich víře zocelovat, aby měli odvahu se veřejně přihlásit ke Kristu. Což má velký smysl i pro ně samotné – jedině tak mohou nalézt víru, která je schopná něco změnit.
Jak se na Slovácku daří růžencové modlitbě během roku?
Dominikáni stavěli růženec na přední místo po mnoho staletí a nemění se to ani dnes. Tuto modlitbu stále pokládáme za solidní zdroj duchovního života pro jednotlivce i celé rodiny. Abychom podtrhli atmosféru christologické modlitby, scházíme se občas k růženci před vystavenou Nejsvětější svátostí. A když zvolíme růženec rozjímavý, přidává kněz za každým jménem Ježíš nějaký dovětek, reakci na příslušné tajemství. Velmi dobrým duchovním zdrojem jsou pak naše patnáctidenní rekolekce pro mládež. Každý den je přitom spojen s konkrétním tajemstvím posvátného růžence.
V nedávných dnech se proslechlo, že klášter v Uherském Brodě zanedlouho dostane nové obyvatele. Můžete to potvrdit?
Kapitula našeho řádu v roce 2014 rozhodla o zrušení mužského kláštera a nabídla ho sestrám, které nabídku přijaly. Prázdný uhersko-brodský klášter bude upraven tak, aby zde mohla žít a modlit se naše ženská větev, dominikánky mnišky. Zatím působí hlavně ve Znojmě, kde nejsou pro kontemplativní řád nejlepší podmínky. Zde budou mít víc klidu, soukromí a také Slovácku mohou přinést hodně duchovního užitku. Možná už příští růžencová pouť tak bude probíhat pod jejich láskyplnou péčí.
Sdílet článek na:
