Vydání: 2020/47 Připomínky 17. listopadu, 16.11.2020, Autor: Jiří Macháně

Řád premonstrátských řeholních kanovníků (Candidus et Canonicus Ordo Praemonstratensis – ve zkratce OPraem.) vznikl ve francouzském Prémontré, které dalo skupině kněží v bílém svůj název. „Svatý Norbert a jeho společníci si vybrali řeholi sv. Augustina a na Boží hod roku 1121 složili sliby a zapsali se pod ni,“ popisuje založení jeden z dnešních premonstrátských bratří P. Ambrož Šámal OPraem. A trvalo jen čtvrtstoletí, než řád pronikl až do Čech a pak i na Moravu. „Je zajímavé, že kanovnický řád premonstrátů nepatří ve světě mezi ty nejznámější, ale u nás má významnou tradici již od roku 1143. Dodnes fungují čtyři kanonie,“ vysvětluje nynější strahovský opat P. Daniel Janáček OPraem. (viz rozhovor na protější straně). Premonstráti se řídí řeholí sv. Augustina: charakterističtí jsou působením i mimo zdi kláštera – duchovní službou mezi věřícími, charitou, vzděláváním a rozvojem vědy. „Jádro našeho života tvoří trojúhelník zakotvený už v samotné prvotní církvi: communio – contemplatio – actio, tedy společenství – kontemplace – akce,“ zdůrazňuje opat P. Janáček.
Premonstráti nosí bílý řeholní oděv, skládající se z tuniky, škapulíře splývajícího přes ramena, pod nímž jsou přepásáni pruhem látky zvaným cingulum. Po vstupu do kláštera každý bratr dostane své řeholní jméno. Premonstrátským heslem je: „Ad omne opus bonum parati“, které v češtině znamená „Připraveni ke každému dobrému dílu“.