Odpouštět sobě i druhým

Vydání: 2021/50 Cesta k pramenům bratrství, 7.12.2021, Autor: Tomáš Kutil

Smiřovat se učíme odmala. Pokud žijeme v manželství a chceme, aby náš vztah za něco stál, musíme v této disciplíně dosáhnout téměř mistrovské úrovně. A bez usmiřování se neobejdou ani řeholní komunity či širší rodiny. Jak ale na to? Vždyť přiznat před druhým chybu a poprosit o odpuštění je dřina.


Prevencí konfliktů v manželství je dostatek času jeden na druhého. Ilustrační snímek Vojtěch Vlk

„Jak se mám usmířit? Kleknout si před druhým? Ale ne! Stačí maličké gesto, takováhle drobnost, a do rodiny se vrátí soulad. Stačí jeden projev něhy, beze slov,“ navrhuje v exhortaci Amoris laetitia (Radost z lásky) papež František. Přináší i další konkrétní návrhy. Právě adventní čas je velmi vhodný pro to, abychom se pokusili vykročit směrem k druhým a pomohli tak jim i sobě připravit se na oslavu příchodu Krista na tento svět.

Když se nám dostalo urážky nebo zklamání, je odpuštění možné a žádoucí, přesto není snadné. „Rodinné společenství se může udržet a zdokonalovat jenom s velkým duchem sebezáporu a obětí. Vyžaduje skutečně velkodušnou ochotu všech a každého jednotlivce k porozumění, ke snášenlivosti, k odpuštění, ke smíření,“ zdůrazňuje papež.

Velmi podobně to popisuje i Amélie Fleurot, francouzská koučka, v knižní novince Odpustit druhým, odpustit sobě (Portál 2021). „Odpuštění v rodině vyžaduje hodně času a úsilí. Rodina nás formuje, ovlivňuje náš charakter, naši intimitu a to, jakou osobou se stáváme. Je důležité projít postupně celým procesem odpuštění, aby se dobře zdařilo,“ všímá si a vyzdvihuje nutnost porozumění vlastnímu hněvu.

Osvobozující zkušenost

Abychom mohli druhému odpustit, musíme projít osvobozující zkušeností pochopení a odpuštění sobě samým. „Naše chyby nebo kritický pohled lidí, které milujeme, často způsobily, že jsme k sobě ztratili úctu. Tak si nakonec začneme dávat na ostatní pozor, vyhýbáme se náklonnosti k nim a v osobních vztazích se projevujeme ustrašeně,“ uvádí dále František ve zmíněné exhortaci a všímá si, že svalování viny na druhé nám poskytne úlevu jen falešnou. „Je třeba se modlit nad vlastním příběhem, přijmout sebe, umět žít se svými limity a také si odpustit, abychom měli stejný postoj odpuštění také k druhým,“ připojuje.

Bez této zkušenosti odpuštění to sami jen těžko zvládneme. Potřebujeme zakusit, že nám Bůh odpustil, že jsme byli ospravedlněni zdarma, bez vlastních zásluh. „Přijmeme-li, že Boží láska je bezpodmínečná, že Otcovu náklonnost si nelze koupit ani zaplatit, pak budeme moci milovat nade všecko, odpouštět druhým i v případě, že se k nám zachovali nespravedlivě,“ dodává papež. V opačném případě náš rodinný život přestane být prostorem porozumění, podpory a povzbuzení a stane se místem ustavičného napětí a vzájemného trestání se.

TOMÁŠ KUTIL



 

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články



Aktuální číslo 4 18. – 24. ledna 2022

Kolik lidí se hlásí k víře

Statistický úřad zveřejnil výsledky loňského sčítání lidu, které se poprvé konalo elektronicky. Ke katolické církvi se v něm přihlásilo 741 tisíc lidí.

celý článek


Pozvání k práci na sobě

Se začátkem nového roku jsme slyšeli řadu přání: štěstí, zdraví, Božího požehnání. A také spokojenosti. Co to vlastně je a odkud se bere? A můžeme být spokojení…

celý článek


Tableta nestačí, blízkost je lék

Naše populace stárne, schopnost mezigeneračního soužití a dialogu ale často pokulhává. Ke společnému kráčení napříč generacemi pravidelně vyzývá i papež František.…

celý článek


Lekce duchovní i praktické

„Chceme se vzít“ – s tímto sdělením zaklepe na dveře far každý rok zhruba pět tisíc párů. Tvoří asi 10 % všech, kteří v daném roce vstupují do svazku manželského.…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay