26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Oběd pod vzácnými freskami

10. 10. 2006

|
Tisk
|

Vydání: 2006/41 Jaké sny mají staří lidé?, 10.10.2006, Autor: Zuzana Burdová

Zámek, který nechal vystavět hrabě Špork, tvoří v nížinatém Polabí jednu z dominant. Na návštěvníky už z dálky působí svou romantikou. Tato „romantika“ nyní patří především starým lidem. Od roku 1961 zde totiž sídlí domov důchodců, a přestože se již mnozí pohybují jen s berlemi nebo na kolečkových křeslech, dá se říct, že na zámku to doopravdy „žije“.

Na zámku funguje kavárna, provozuje se tu muzikoterapie, ergoterapie (léčba prací) či předčítání. Přímo v domově je dostupná lékařská i rehabilitační péče a ke svým chloubám přičítá personál také vynikající kuchyni. „Chodíme na výstaviště, oblíbené jsou návštěvy do nákupních středisek (senioři jsou překvapeni, jak se dnes nakupuje), jezdíme na výlety, funguje tu univerzita třetího věku. Nejnáročnější program máme před Vánoci, kdy k nám chodí školy a různé instituce. V lednu pak všichni volají po odpočinku,“ popisuje s úsměvem ředitelka domova Marie Beníková.

NEJEN CHLEBEM
I když dobrá kuchyně je určitě důležitá, nejsou tamní senioři živi jen chlebem. Chodí sem katolický i evangelický farář. Kaple Tří králů byla na zámku po revoluci jednou z prvních renovovaných místností - otevírala se v roce 1992. „Za minulého režimu tu byl sklad civilní obrany, což kapli paradoxně pomohlo, protože se uchovala neporušená a dnes slouží,“ vypráví P. Pavel Porochnavec, který do zámku pravidelně dochází. „Mohu říct, že pastorace seniorů je také důležitá, není dobré opomíjet životní moudrost a zkušenost starších.“ V kapli jsou pravidelné bohoslužby a současný kněz přidal ještě podvečerní vigilii v sobotu před první nedělí v měsíci. „Skoro pokaždé zavítá do kaple i někdo nový, třeba z personálu domova, a pak se rozvine dialog - proto se zde odehrávají i uzdravení a konverze. Radostnou událostí je, když se dotyčný, který žil celý život odvrácen od Otce, najednou vrátí do jeho náruče a s potřebnou intenzitou žije život v otevřenosti. Církev by měla dávat seniorům najevo, jak jsou potřební, a zdůrazňovat jejich podíl na životě, ať už v modlitbě nebo oběti a třeba i v tom, že budou novým generacím vyprávět, co to znamenalo žít za totality,“ uzavírá kněz.

NAROVNAT POKŘIVENÉ VZTAHY...
Přichází ale i chvíle, které jsou pro kněze nepochopitelné: „Setkávám se s tím, že přijedou děti - převážně z Prahy - navštívit příbuzného jen po důchodu, aby dědečka nebo babičku zkásly a na ničem jiném jim nezáleží.“
„Když rodina nepřijde s dobrými zprávami, tak je snad lepší, když nechodí vůbec,“ dodává Marie Beníková. Ale ani kolem oblasti vztahů se v domově nechodí po špičkách. „Snažíme se našim seniorům pomoci třeba i narovnat leckdy pokřivené vztahy s dětmi nebo příbuznými. Někdy se to povede, někdy ne,“ dodává.
Ti, kdo se na zámek do Lysé přistěhují, jsou po náročné době zvykání s jeho nabídkou většinou spokojeni. Chybí jen soukromí. Potvrdili mi to všichni, s nimiž jsem toho zářijového odpoledne mluvila.

JIŽ BRZY DO NOVÉHO?
Už když se do zámeckých prostor před pětačtyřiceti lety začali senioři stěhovat, bylo jasné, že se nedá počítat s žádnými velkými úpravami - zámek z roku 1729 je památkou prvního typu. A tak se zanedlouho ukázalo, že sídlo hraběte Šporka potřebám domova důchodců přes svou neopakovatelnou atmosféru (málokdo z nás obědvá pod freskami z cest hraběte Šporka) v podstatě nevyhovuje. Veliké pokoje (v domově je dokonce jeden osmilůžkový pokoj) nedopřávají obyvatelům soukromí, k nejbližšímu kohoutku s vodou či toaletě je to leckdy přes celou chodbu a na prastarých podlahách se těžko pohybují vozíčkáři. Ti tu navíc mají k dispozici jen jeden výtah. A tak přáním mnoha obyvatel zámku bylo spíše přestěhovat se do vhodnějších prostor. Na jaře příštího roku už se možná začne stavět nový objekt. Pokud vše dobře dopadne, není vyloučeno, že se 160 obyvatel domova a 75 zaměstnanců přestěhuje již za dva roky. „Domov, pokud na něj seženeme prostředky, by měl stát v klidové zóně v samém centru města,“ říká ředitelka Marie Beníková. „Zařízení by mělo být menší a personál bych ráda navýšila. Do domova totiž přichází klienti ve stále horším a horším zdravotním stavu.“ Dnešní senioři zůstávají déle doma především díky pečovatelské službě a do domova důchodců přicházejí až tehdy, když potřebují celodenní péči.


Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou