Vydání: 2006/31 Umění odpočívat, 31.7.2006, Autor: Max Kašparů

Všechno se musí umět, i odpočívat. V první řadě je potřeba pochopit, že odpočinek není nicnedělání. Lenošení je něco zcela jiného.

Spousta lidí umí pracovat, ale neumí odpočívat. Není pravda, že lidé dnes nemají dostatek volného času, jenom si nedovedou zorganizovat práci tak, aby jim volný čas vybyl. Mnohdy se jedná o chorobný stav, o workoholismus, což je návyk na práci, podobně jako bývá návyk na alkohol. A tak, jako alkoholik, když nepije, má abstinenční příznaky, tak workoholik, když chvilku nepracuje, začne být neklidný, nervózní, roztěkaný. Říká si: „Já nic nedělám, jen sedím, měl bych už zase něco dělat, to je jinak hrozná ztráta času...“ Odpočinek je ale také činnost. Odpočívám-li, konám odpočinek - a on mne uschopňuje k další práci. Je potřeba si osvojit pojem „dělat odpočinek“. Jednou jsem navštívil svého kolegu, nekuřáka, který měl v ordinaci zdravotní sestru-kuřačku. Ta každou chvíli odcházela z ordinace a na chodbě holdovala nikotinu; pan doktor zatím ordinoval sám. Když jsem se ho zeptal, zda mu rauchpauzy jeho sestry nevadí, řekl mi, že mu víc vadí dým z cigaret, a je proto rád, že sestřička kouří na chodbě. „Kdyby tam jen tak pět minut stála a nic nedělala, to by mi vadilo. Ale protože pět minut kouří, tak už dělá nějakou činnost, nefláká se, a proto mi to nevadí.“ Tehdy jsem si vzpomněl na jednu povídku o moudrém rybáři.
Majitel obrovské továrny na zpracování ryb šel po mořském břehu a viděl vytaženou lodičku, vedle které ležel a odpočíval rybář. „Proč nelovíš? Je krásné počasí, klidná hladina, a ty tady lenošíš.“
Rybář mu odpověděl: „Dneska už mám naloveno. Ráno jsem nahodil sítě a vytáhl je plné.“
„Tak proč nelovíš dál, když je tak úrodný den?“ říká průmyslník.
„Já už nepotřebuji, když mám naloveno. Proč bych měl lovit dál?“
„Proč, proč!? Protože kdybys šel ještě lovit, tak nalovíš ještě víc, ryby pak prodáš a koupíš si dvě loďky.“
„A co bych dělal s dvěma loďkami?“ divil se rybář.
„Nalovil bys dvakrát tolik a pak by sis mohl zaplatit jednoho zaměstnance a už byste lovili dva na dvou loďkách.“
„A proč bych to dělal?“ ptal se dál rybář.
„Proč, proč? Protože byste nalovili třikrát tolik, ty bys to prodal a mohl by sis koupit motorový člun. S ním bys nalovil pětkrát tolik ryb, prodal je do mé továrny, já bych ti dobře zaplatit a mohl by sis koupit dva motorové čluny a najmout si čtyři rybáře na práci.“
„A proč bych to dělal?“ řekl nechápavě rybář.
„Kdybys měl dva čluny a čtyři dělníky, tak už bys nemusel pracovat, oni by pracovali na tebe a ty by sis mohl lehnout na břeh a odpočívat.“
„A co myslíš, že právě teď dělám?“

Z knihy Maxe Kašparů Do výšky volím pád (vydalo Karmelitánské nakl. 2003)