Je to výzva k zamyšlení každého z nás,když sledujeme, mnohdy marnou snahu o změnu myšlení,chování v kontextu života, dle evangelia.
Důležité je, že každý den, mohu začít znovu.Máme příklady života svatých,života součastníků,kteří se pouští do práce s lidmi a pro lidi.Bohužel u politiků tvoří menšinu,u duchovních je naštestí více těch,kteří své poslání naplnuji i přes lidské slabosti, které je omezují,ale dávají prostor, pro Boží působení.
Doba Arnošta z Pardubic byla daleko drsnější a přesto se dařilo pozvedat úroveň v českých zemích.
My, se máme přiliš dobrře , abychom poctivě usilovali o změny a o cestu ke svatosti.
Zlo to má doře promyšlené, je ukryté v pohodlí a konzumu.Mezilidské vztahy ,jsou napnuté,všeobecně se pořád na něco , či někoho nadává.
Je třeba,začít být kvasem chleba nového,ve společnosti,zaměstnání a rodinně.

žijeme v ateisticko liberální společnosti , žijeme v ateisticko liberálním státě jako nechtěná menšina, sice doba byla drsnější , ale za Arnošta tomu tak nebylo. Kvasem býti můžeme ovšem tím jak jme nepřijímáni a nemáme vlastního tak se současně stáváme kvasem trpěným a z takového dobrý chléb nevznikne.