Máš něco, co bys nebyl dostal?
Vydání: 2017/51-52 Vstoupit do těsné betlémské jeskyně, 19.12.2017
Všichni konvertité, které jsem mohl při jejich hledání víry doprovázet, často až zpětně v různých setkáních a událostech poznávali stopy Boží přítomnosti. A mnohé lidi, které na této cestě víry potkali, vnímají dnes jako obdarování.
Desítky křtů dospělých lidí zažívají farníci u Nejsvětějšího Salvátora každý rok. Snímek Vladimír Dušek
Každý příběh konverze je jedinečný. Přesto existují motivy, které se vracejí a opakují. Mezi vysokoškoláky, kterým se dlouhodobě věnuji, by takový příběh hledání a obdarování Boží přítomností mohl vypadat asi takto:
Dětství probíhalo v ateistickém nebo nábožensky vlažném prostředí s předsudky vůči církvi. O babičce se ví, že chodila kdysi do kostela, ale už na rodiče to nemělo moc vliv. Často však brala vnoučata na hřbitov. Na střední škole se objeví pár věřících kamarádů, kteří jsou v něčem jiní, a proto i trochu přitažliví. Někteří jsou evangelíci, někteří skauti. Nadšený učitel filozofie vyvolává zájem o důležité otázky života. V evropské literatuře se konvertita setkává s narážkami na křesťanskou kulturu. Snaží se přečíst alespoň pár úryvků z Bible, ale jsou nesrozumitelné. Skončí v Třetí knize Mojžíšově u pravidel pro zvířecí oběti.
V kostele na náměstí jsou vzácné fresky, jež znázorňují události, kterým plně nerozumí. Dlouhodobá nemoc a smrt v rodině posune otázky po životě a smrti až k syrové otázce po existenci dobrého Boha. Osobní i profesní krize nutí k hlubšímu hledání smyslu života, roste zájem o východní směry, o jógu a buddhismus, ale křesťanství také není špatné, a navíc je domácí. Církev však nebudí přílišnou důvěru. Kněz v místním kostele prý lidem nadává.
O samotě v přírodě se neuměle modlí k Bohu, aby se mu dal poznat, a zažívá určité chvějivé mystérium. Kdosi doporučí knihy duchovních autorů. Ukáže se, že i nová přítelkyně je částečně praktikující katolička a její rodina jsou velice příjemní věřící lidé. V profesním životě zjišťuje, že lze skloubit poznatky vědy a víry. Předsudky postupně padají. Dobrý přítel z fakulty vezme dotyčného do jedné farnosti na pár přednášek v rámci přípravy ke křtu. Cítí se tam bezpečně. Dlouhodobé hledání Boha se určitým způsobem ustaluje a mnohé je až nyní zpětně vnímáno jako dar.
Na podobných příbězích se ukazuje, že konverze (metanoia) není pouhým morálním obrácením typu – „byl jsem zlý a už budu hodný“, čili otočkou o sto osmdesát stupňů. Jistě, u vraha během pobytu ve vězení to tak může vypadat. Spíše se ale ukazuje, že mnozí jdou už dlouho správným směrem, jen je třeba prohloubit ten dávný dar dobrého v sobě a objevit Dárce. A pro nás ostatní na celoživotní cestě víry z toho plyne, že metanoia – proměna smýšlení není izolovaným okamžikem v životě, ale je nutná neustále. A určité životní momenty jsou pro to jako stvořené. Čili zůstaň, kde jsi, dělej s láskou, co děláš – a za čas může přijít jako dar i ono augustinovské „miluj a dělej, co chceš“.
MARTIN STANĚK
Sdílet článek na:
