Mám, co jsem dal druhým
Vydání: 2013/37 Přímluvy za Sýrii zazněly i v Česku, 9.9.2013, Autor: Jiří Gračka
Téma: Antonín Cyril Stojan
Titulek představuje životní krédo ThDr. Antonína Cyrila Stojana, kněze, politika a arcibiskupa olomouckého, jehož 90. výročí úmrtí si připomeneme 29. září.
Jeden z obrazů, které jsou uchovány na faře ve Svébohově. Snímek archiv Josefa Paly
A proč si připomenout muže, který zesnul před devadesáti lety? V dramatických dobách, jakou prožíváme i nyní, je na místě se zamýšlet nad hodnotami utvářejícími nejen náš národní život, ale i nás jako součást širokého evropského společenství.
Podnětné inspirace najdeme v duchovních tradicích spojených s velkými osobnostmi našich náboženských i národních dějin. Rozhodně nepředstavují jen zaprášené stránky minulosti. V popředí letos stojí sv. Cyril a Metoděj, ale spolu s nimi si rozhodně zaslouží připomenutí i další jubilant: obětavý kněz a později i olomoucký arcibiskup Antonín Cyril Stojan.
Narodil se 22. května 1851 ve vesnici Beňov na Přerovsku. Při křtu dostal jméno Antonín Paduánský, Cyril je jeho jméno biřmovací. Pocházel z rodiny obyčejného domkáře, ševce a kostelníka Františka Stojana a jeho ženy Josefy, měl sedm sourozenců.
Mezi jeho kněžská působiště patří například Příbor, Svébohov na Zábřežsku, Dražovice na Vyškovsku či Kroměříž, kde byl v letech 1908-1917 proboštem. A také Olomouc, kde byl během první světové války sídelním kanovníkem zdejší kapituly. Zde také 3. dubna 1921 přijal biskupské svěcení od nuncia Clementa Micary, když byl předtím 11. ledna jmenován olomouckým arcibiskupem.
Věk, nedobrý zdravotní stav a vysoké pracovní nasazení však arcibiskupu Stojanovi neumožnily dlouhé setrvání v této funkci. První mozková příhoda jej postihla v říjnu roku 1922, druhá pak v květnu 1923. Její následky jsou bohužel fatální. Arcibiskup Stojan umírá 29. září 1923 ve své olomoucké rezidenci a pochován je na Velehradě.
Úcta k arcibiskupu Stojanovi je ovšem na Moravě dodnes velmi živá. Vzpomínají na něho jak v jeho rodném Beňově, kde mají Stojanovu lípu a Stojanovo muzeum, tak na místech, kde působil. Uznání si zaslouží jeho podpora náboženského života, knihovny, o jejichž vznik se přičinil, či sbírky, které jeho zásluhou přispěly k obnovení a povznesení poutních míst Svatý Hostýn a Velehrad. Díky Stojanovi vznikly charitativní katolické spolky, v roce 1922 založil v Olomouci Arcidiecézní charitu a má podíl též na vzniku Diecézní charity v Brně. Nést jeho jméno má tu čest celá řada míst i organizací – jen namátkou třeba Stojanova kolej v Olomouci, Stojanovo gymnázium na Velehradě, náměstí či ulice s jeho jménem najdeme v Kroměříži, Brně, Ostravě, Uherském Hradišti, Znojmě či Opavě. Na mnoha místech se nachází jeho pamětní desky, památníky, reliéfy…
Arcibiskup Stojan je jedním z kandidátů na blahořečení v olomoucké arcidiecézi. Už v roce 1945 zahájil olomoucký arcibiskup Josef Karel Matocha přípravné práce k jeho beatifikaci. Dekret o hrdinských ctnostech služebníka Božího A. C. Stojana potvrdil papež Jan Pavel II. v roce 1996.
Sdílet článek na:
