Lidé na našich cestách

Vydání: 2016/42 Papež jmenoval nové kardinály, 11.10.2016, Autor: Jan Paulas

Jsou často nenápadní nebo se jen krátce objevili v našem životě, ale přesto v něm zanechali nesmazatelnou stopu. Něčím nás oslovili, ovlivnili, někam nás posunuli či obohatili. Mohla to být babička, rodiče, skautský vedoucí, katecheta, učitelka či kmotr.

„Vyučoval nás naprosto skvěle – měl nesporný pedagogický talent a báječný smysl pro humor,“ vzpomíná v dnešním tématu Jiří Grygar na profesora Dominika Pecku. Na snímku je P. Pecka zachycen se svou praneteří a prasynovcem, který je dnes farářem v Rousínově. „Tehdy jsem byl ještě malý, ale často se v životě vracím hlavně k jeho citátu, jak žít, abychom na konci života nestáli s prázdnýma rukama,“ svěřuje se P. Michael Macek. Snímek archiv rodiny Peckových

„Mohlo mi být šest let, možná o něco víc. Chodil k nám pan děkan Štefek, vzácný člověk, každou neděli pěšky čtyři kilometry. Jednou jsem nakukoval ze sakristie, jestli už jde, a když pořád nešel, napadlo mě, kdo tu bude chodit, až pan děkan nebude moci – a že bych to mohl dělat vlastně já. Řekl bych, že se zde projevila výchova rodičů, kteří nám nedávali velké úkoly, příkazy a zákazy, ale když bylo třeba něco udělat, bylo nám to předkládáno: ‚ale vždyť to můžeš udělat i ty‘. A tam byl možná počátek mého kněžského povolání,“ vzpomínal nedávno v rozhovoru pro KT biskup František Václav Lobkowicz.

Tyto klíčové lidi potkáváme po celý život. I v dospělém věku nás mohou zásadně ovlivnit. Bývalá disidentka a překladatelka Petruška Šustrová takto potkala v době kolem vzniku Charty 77 nenápadnou ženu – Danu Němcovou, jejíž pražský byt v Ječné ulici se za komunistů stal pro mnoho lidí útočištěm. „Jak to může vydržet? – říkala jsem si. Tolik lidí, tolik cizích starostí na její hlavu – a ona nikdy není netrpělivá, nikdy se neutrhne, každého vyslechne. Kde bere tu sílu? A pokaždé jsem se znovu v duchu okřikla: Kde by ji brala? U Pána Boha ji bere. Dana je jeden z lidí, kteří mě přivedli ke skutečné víře – a kdybych z těch lidí sestavila žebříček, byla by na prvním místě,“ svěřila se Petruška Šustrová v Cyrilometodějském kalendáři.

Každý z nás by našel podobné lidi. Často stojí na rozcestích našich životních rozhodnutí, resp. těsně před nimi. Kdybychom je nepotkali, mohly se naše životy ubírat jiným směrem. Někdy ale stáli „jenom“ u cesty jako ti, kdo nás podrželi, dali nám do života důležitou výchovnou lekci nebo se jinak vepsali do našeho srdce. Na takové lidi zde vzpomíná několik osobností a P. Marek Vácha se zamýšlí obecně nad významem těchto „Božích poslů mezi námi“ i nad jejich dočasnou úlohou. Ta dočasnost je totiž důležitá, aby se z inspirace nestalo vězení. P. Zdeněk Jančařík uvažuje právě nad případy, kdy člověk potkal příliš silnou osobnost a podlehl jejímu vlivu. Kdy zapomněl žít svůj život a snažil se napodobovat.

Lidi, které nám Bůh posílá do cesty, nás mají inspirovat, podržet či někam posunout, ale nikoli za nás žít naše životy.
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Téma



Aktuální číslo 38 14. – 20. září 2021

František, poutník v srdci Evropy

„S Marií a Josefem na cestě za Ježíšem“ provází Slováky papež František na své 34. apoštolské cestě. Na Slovensko přiletěl v neděli 12. září a zdrží se až…

celý článek


Příběh první české světice

V pozdním létě roku 921 skončila na Tetíně pozemská pouť přemyslovské kněžny Ludmily rukama najatých vrahů. Proč se tak stalo, jak místo jejího mučednictví vypadá…

celý článek


Nikdo se nemůže izolovat

Přinášíme plné znění projevu papeže Františka k politickým a společenským představitelům a diplomatickému sboru v zahradě Prezidentského paláce v Bratislavě při…

celý článek


Vtáhnout je do chodu domácnosti

Je u vás běžné, že děti si doma po sobě uklízí, že se podílí na domácích pracích – a to bez odmlouvání a samy od sebe? S největší pravděpodobností budete patřit…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay