Vydání: 2006/2 Mladí lidé - naděje budoucnosti?, 9.1.2006, Autor: Kateřina Regendová

 

Mládež skutečně netvoří žádnou jednolitou skupinu. U nás se „rozpadá“ minimálně do pěti dost odlišných skupin (procenta jsou průměrem z různých výzkumů): mladí lidé zaměření na výkon a osobní úspěch (25%), zaměření na vztahy a společenství (20%), zaměření na ochranu přírody a zdravý životní styl (15%), „pohodáři“ a „konformisté“ (30%)a „ztroskotanci“ (10%). Z našeho křesťanského hlediska je „perspektivní“ hlavně druhá a třetí skupina. Mezi nimi je řada lidí se skutečným smyslem pro duchovní život – tedy pro důraz na vztahy a poznání, službu a odpovědnost, lásku a pravdu.

 

Konzumní orientace může naší západní civilizaci přinést jen neštěstí, protože to je orientace hluboce defektní, parazitující na přírodě i většině lidstva planety Země. Sekularizace tak jednoznačně negativní není. Stačí si uvědomit, že skutečnými kořeny sekularizace je hluboké zklamání Evropanů z toho pojetí Boha, jaké nakonec vedlo k náboženským válkám (včetně té třicetileté). Sekularizace je tedy stále důraznou výzvou: přijít konečně s důvěryhodným pojetím Boha, který není „na svém trůnu“ povznesený nad moře bolesti (jež charakterizuje lidskou existenci), který nežehná tomu, kdo v jeho jménu útočí na druhé, a který je rád, že člověk chce být jeho spolupracovníkem. Takovému pojetí Boha je nutné zcela nabídnout svůj život.

V to, že aspoň někteří z nich budou opravdu svatí. Malátnost západní civilizace nezachrání nic jiného, než dostatek lidí, kteří se nechají Bohem zcela ovládnout.

Aspoň část mladých lidí dokáže skutečně efektivně využívat ohromných možností moderních informačních technologií a kontaktů - minimálně evropského rozměru. To je do budoucna nezbytné, protože řešení, která budou pro ně zásadní z hlediska konfrontací s globalizujícím se světem, budou muset mít alespoň evropský formát. Rozhodující bude vzdělání, schopnost spolupracovat navzdory kulturním, náboženským či sociálním odlišnostem – a pak právě dostatek naděje, která má v Bohu pevný základ. Ten, komu to bude chybět, neobstojí.

Samotná „média“ jsou jen nástroje – byť velmi účinné. Skutečnými viníky jsou lidé, kteří jejich prostřednictvím se společností tvrdě manipulují, a také ty miliardy lidí, kteří se docela rádi manipulovat nechají. Samozřejmě, že je v zájmu manipulátorů, aby z mladých lidí (a nejlépe už i z dětí) vytvořili masu „závisláků“ na konzumním životním stylu, který prostřednictvím médií vehementně propagují. Viníky jsme ale také my, kteří často nedokážeme nabídnout mladým lidem jinou kvalitní alternativu tak, aby ji rádi přijali za svou. Osobně vidím jako velkou šanci internet. Ten umožňuje vytváření pružných a snadno reagujících „sítí“ lidí fyzicky sice nepřekonatelně vzdálených, ale lidsky a duchovně blízkých. Myslím, že je to počátek globální komunikační struktury, která zásadním způsobem ještě v tomto století promění lidstvo.