26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Farní rada - spojnice mezi farářem a farníky

15. 8. 2005

|
Tisk
|

Pod pojmem „farní rady“ si mnoho věřících nedokáže nic konkrétního představit. Jsou v našich farnostech prvkem poměrně novým, a zatím ne příliš známým. Hovořili jsme o nich s pražským pomocným biskupem Václavem Malým.

Vydání: 2005/31 Farní rady, 15.8.2005, Autor: Petr Lindr

Farní, respektive pastorační rady jsou doporučeny ustanovením kodexu církevního práva. Ten mluví o tom, že po rozhodnutí diecézního biskupa a po projednání s kněžskou radou jsou pro diecézi vytvořeny stanovy ekonomických a pastoračních rad. Poté je možné založit v každé farnosti pastorační radu, které předsedá farář a v níž věřící napomáhají pastorační činnosti. Pastorační rada má pouze poradní hlas a řídí se normami stanovenými diecézním biskupem. Jsou doporučeny jako poradní a pracovní orgán faráře. V každé farnosti má podle kodexu církevního práva být povinně ekonomická rada.

 

Má prohlubovat vědomí spoluzodpovědnosti členů farnosti za její život, spoluvytvářet živé společenství věřících, dávat podněty pro přípravu bohoslužeb, podporovat sociální i charitativní činnosti a vzdělávací činnosti ve farnosti a vše, co je pro růst křesťanského společenství potřebné. Je špatné, pokud se všechno očekává jen od kněze, a ten nedovede pověřit a povzbudit laiky k činnostem, které mohou dělat sami. Právě farní rada by měla být spojnicí mezi farářem a farníky.

 

V naší arcidiecézi se ustanovuje na období dvou let, aby bylo možné její členy po čase vystřídat. Polovinu farní rady volí farnost a polovinu jmenuje sám farář. Obvykle je to 2-6 členů zvolených a 2-6 členů jmenovaných farářem.

 

Každý opravdu zodpovědný kněz by na tom měl mít zájem a dát k tomu podnět.

 

Bohužel, jsou i takové případy.

 

Tomu má kněz možnost zabránit tím, že do farní rady pozve nejen ty, kteří se vším souhlasí, ale například i mluvčího té části farního společenství, která má výhrady vůči všem novým aktivitám. Pak se teprve rada stává stmelujícím nástrojem a může do povědomí farní obce přenášet plány, vize a pastorační úkoly. A kněz díky ní dostává zpětnou vazbu svého působení.

 

Především tím, že budou hovořit s někým z rady a pak s knězem. Ten by měl uvážit opodstatnění výtek. Ze své osobní praxe vím, že je správné, když se věci nezamlčují, ale řeší otevřenou komunikací. Jen tak se vyhneme nedůvěře nebo kritice za zády.

 

Na to neexistuje žádné pravidlo, protože každá farnost pracuje svým způsobem. Důležité je, aby farní rada nebyla jako vláda, nesloužila jako výraz moci nad druhými, ale jako služba pro ně. Zápisy ze schůzí farní rady by měly být ve farním věstníku, aby byli lidé informováni o všem, co se projednává, plánuje a dohodne, a co se naopak nedaří. K dobré práci farní rady patří i to, aby někdo měl na starosti věstník, který by pravidelně informoval o aktuálních věcech ve farnosti.

 

Nechtěl bych generalizovat, je to velmi individuální. Pokud nevznikají farní rady, příčin může být několik. Někde je opravdu tak málo věřících, a navíc pasivních, že to opravdu nejde. Jindy je strach na straně kněze, aby rada příliš neovlivňovala činnost ve farnosti, a nesnižovala tak jeho autoritu. To je však nesprávné vidění věci. Dalším důvodem je ostych laiků být více viděn, takže zůstávají v pasivitě. Podle mého je důležité, aby tyto obavy byly oboustranně překonány.

Někde se objevují i příliš agilní laici, kteří sami chtějí určovat, jak farnost bude vypadat.

Ne vždycky budou mít všichni stejné názory, už proto je farní rada dobrou školou komunikace.

 

Kněz by měl dbát o vzdělávání laiků. Dnes jsou mnohé možnosti - v pastoračním středisku jsou pořádány různé kurzy, lze studovat teologickou fakultu, navštěvovat přednášky a podobně. Kněz by měl také co nejvíce delegovat laiky do oblasti charitativní práce, podporovat návštěvy nemocných a zapojit věřící do přípravy na svátosti. To vše lze dohodnout se členy farní rady.

Co se týká vzdělávání se v těchto oblastech služby, právě farní rada - jakožto skupina nejbližších spolupracovníků faráře - by zde měla být inspirací a povzbuzením pro druhé a její členové by měli ostatním dávat podněty.

 

Musím říci, že dobré. I když ne vždy bylo snadné se na některých záležitostech dohodnout. Například na plánování pastoračních a charitativních aktivit či začátcích bohoslužeb, prázdninovém programu a podobně. Jelikož kněz nemůže všechno zastat sám, velmi mi pomáhalo, když jsem mohl něčím pověřit druhé a delegovat jim určitou zodpovědnost za různé oblasti v životě farnosti. Důležité je, aby mezi knězem a farní radou byla důvěra. Kněz se nesmí bát kritiky, a hlavně musí stát o zpětnou vazbu. Pro mne byla farní rada dobrou zpětnou vazbou.
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou