Dělat osvětu za pultem lékárny
Vydání: 2016/45 Papež František ve Švédsku, 1.11.2016, Autor: Kateřina Šťastná
Už když studovala Petra Zahradníčková farmacii, tušila, že jí budou rukama procházet přípravky, které mohou ničit lidský život. A že bude na ní, zda je vydá, nebo nevydá a jak to zákazníkům vysvětlí.
Lékárníků, kteří v Česku nevydají hormonální antikoncepci, je velmi málo. Ilustrační snímek Shutterstock
„Nejtěžší je pro každého lékárníka určitě situace, kdy nastoupí do svého prvního zaměstnání,“ vzpomíná paní Petra. Ta se už během praxe při studiu setkala s paní magistrou, maminkou šesti dětí, která odmítala vydávat postkoitální antikoncepci (Postinor), a to pro ni bylo povzbuzením do dalších let.
Lékárníci ovšem potvrzují, že není lékárna jako lékárna. Jiné je to na malé venkovské lékárně, kde ke konfrontaci se svědomím nedochází tak často, a naprosto jiné v řetězcových lékárnách nebo při nemocnicích, kde je výdej antikoncepce na denním pořádku. A také záleží na kolektivu a zaměstnavateli, nakolik výhradu svědomí dotyčného pracovníka respektuje. „Znám několik kolegů a kolegyň, kteří buď úplně změnili obor, nebo museli změnit pracoviště, neboť to stávající bylo pro ně z těchto důvodů již neúnosné,“ vysvětluje Petra Zahradníčková. Morálně závažná dilemata musí podle ní řešit každý věřící lékárník. A i když se najde lékárna, která má pochopení a nenutí věřícího lékárníka k prodeji postkoitální antikoncepce, tu hormonální už většinou vydat musí.
„Lékárníci mají své příjmy postavené zejména na marži prodaného či vydaného zboží – na rozdíl od lékařů, kde pojišťovny platí za výkony. Takže když kvůli výhradě svědomí lékárník odmítne vydat hormonální antikoncepci, snižuje tím zisk majitele lékárny,“ vysvětluje Jaroslav Duda s tím, že zvláště menší lékárny s věřícími pracovníky si z ekonomických důvodů nedovolí hormonální antikoncepci nevydat. Podle něj se také řada věřících lékárníků bojí možného propuštění z práce v případě, že je budou mít za „potížisty“. „Já osobně jsem měl významný konflikt ve svém svědomí při vydávání hormonální antikoncepce, takže jakmile byla příležitost pracovat jako farmaceut mimo lékárnu, využil jsem ji a v lékárně nyní už nepracuji,“ přiznává Jaroslav Duda.
Petra Zahradníčková to vidí z jiné strany: „Často si v této souvislosti vzpomenu na to, co mi říkal můj švagr, který je katolický kněz: ,Pokud by všichni svědomití, zodpovědní a katoličtí lékárníci z tohoto důvodu v lékárnách nepracovali, kdo by tam zůstal?‘ – Není lepší šířit osvětu mezi pacienty, studenty či kolegy, upozorňovat na morální i zdravotní problémy související s užíváním hormonální antikoncepce než od toho dát ruce pryč a více se nestarat? Myslím, že kdyby ženy věděly, jaké následky a zdravotní komplikace hrozí, velice by to zvažovaly – a určitě nejen ty věřící,“ uzavírá Petra Zahradníčková.
„Důležité je, abychom jako věřící lékárníci o sobě věděli, abychom mohli spolupracovat a navzájem se povzbuzovat,“ vysvětluje Jaroslav Duda další z důvodů, proč vznikl spolek Lékárníci pro život. A připojuje svou nespokojenost s tím, že gynekologové dostatečně neinformují pacientky o možných zdravotních nežádoucích účincích hormonální antikoncepce, ještě méně pak o dalších rizicích, jako je například možný postfertilizační účinek (při ukončení života vzniklé lidské bytosti ještě před rozpoznáním těhotenství).
Sdílet článek na:
