Deformují pohled na svět

Vydání: 2018/42 Sedm nových přímluvců v nebi, 16.10.2018, Autor: Tomáš Kutil

Slovo „sekty“ se z veřejného prostoru v posledních letech téměř vytratilo a zdá se, že ty, které by byly pro člověka nebezpečné, jsou méně aktivní. Ostražitost je však přesto na místě.


Skupin, které mají sektářské rysy, působí u nás celá řada. Viditelní jsou svědkové Jehovovi, kteří věnují mnoho energie pouliční sebepropagaci, ve městech lze často potkat i oranžově oděné stoupence hnutí Hare Krišna. Dalšími jsou například Vesmírní lidé, moonisté, mormoni nebo scientologové. Snímek Martina Houdek

Obrovská škála volnočasových aktivit a životních stylů se dnes odráží i na náboženské scéně. Existuje velké množství náboženských směrů a hnutí. Některé jsou odštěpené od jedné z tradičních církví, jiné jsou synkretickým gulášem několika učení smíchaných dohromady nebo jsou obdivovateli „lidí z vesmíru“. Popisem a zkoumání těchto hnutí se zabývá religionistický časopis Dingir, v digitálním prostředí je to pak Náboženský infoservis.

Z pohledu katolické církve se slovo sekta používá dvojím způsobem. V tom církevně-právním jde o označení skupiny, která hlásá nějakou herezi tak usilovně, že směřuje ke schizmatu – rozkolu s katolickou církví.
V lidovějším pojetí je to označení uzavřené skupiny, která buď své okolí svým stylem života provokuje, případně se mu radikálněji odcizuje. Nálepku „sekta“ si občas vyslouží také skupina (hnutí, spiritualita), jejíž příslušníci v dané oblasti zaujímají význačné (mocenské) pozice.

Ohrožení lhostejností

Podle religionisty Zdeňka Vojtíška dnes tradiční církve cítí, že více než sekty je ohrožuje lhostejnost lidí. Proto vůči těmto náboženským hnutím už tolik kriticky nevystupují. Navíc často ten, kdo nějakým takovým společenstvím projde, posléze zamíří do tradiční církve. Rozhodně ale nejde říct, že členství v sektách je užitečné a dobré. Některé jsou relativně neškodné, mnohé ale vyvíjejí na své stoupence veliký tlak a deformují jejich pohled na svět. Odchod z nich pak s sebou nese většinou řadu problémů, někdy skončí až depresemi a vážnou životní krizí. Na této dvoustraně přinášíme několik příběhů, které to popisují.

TOMÁŠ KUTIL

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články



Aktuální číslo 16 13. – 19. dubna 2021

Co nám covid dal a vzal

Jak se pandemie podepisuje na životě církve a samotných věřících? Přibylo online přenosů bohoslužeb, na řadě míst se lidé aktivněji zapojili do služby.

celý článek


Oltář z Brna se stěhuje do Říma

Minulou středu byla zahájena demontáž obětního stolu v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně na Petrově. Poté 1,1 tuny těžký oltář, jehož autorem je řezbář, sochař…

celý článek


Pastorace je možná i ve virtuálním světě

Originální způsob, jak se i za pandemie setkat s dospívajícími ze své diecéze, nabízí mohučský biskup Peter Kohlgraf. V neděli 18. dubna odpoledne se za nimi vydá do online…

celý článek


Nový KT ke stažení zdarma vždy od soboty

Vážení čtenáři Katolického týdeníku, po dobu mimořádných vládních opatření, která mají opět omezit šíření nákazy koronavirem, jsme se rozhodli Vám naše/vaše…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay