Co jiní potřebují, tím my mrháme

Vydání: 2020/9 Křížová cesta Josefa Toufara, 25.2.2020, Autor: Alena Scheinostová

Nadchází čas přípravy na Velikonoce, kdy v sobě oživujeme střídmost a pěstujeme odříkání. Ve světě, který nás vede k tomu, abychom spotřebovávali mnohem více, než potřebujeme, a lehkomyslně plýtvali, je to důležitá připomínka.


Výstavu uměleckých děl s tématem rozporu mezi stvořenou přírodou a zahlcením věcmi vytvořenými člověkem „Take care“ (Starej se) představilo loni k zářijovému Dni stvoření sdružení věřících umělců Karavana. Prostor poskytli pražští františkáni u Panny Marie Sněžné. Akce zaměřené na ochranu stvoření připravuje Karavana i na letošní rok. Na snímku dílo Miriam Hanušové. Snímek Alena Hudačinová

Poslední papežové upozorňují, že kolotoč nakupování a spotřeby, nezodpovědné zacházení s věcmi a jejich rychlá přeměna na odpadky, drancování půdy, vody a dalších přírodních zdrojů i odsun zranitelných lidí na okraj a jejich ožebračování – to vše je navzájem provázané. V encyklice Laudato si’ proto papež František vyzval k osvojení nových návyků, které se ponesou v duchu solidarity s celým stvořením, včetně bližních na opačném konci světa.

Pokud vás rozčiluje věčně plný odpadkový koš, přecpané skříně a pořádně vysoký účet za plyn a elektřinu, o složenkách za provoz kostela a farního centra nemluvě, může být letošní půst prostorem k zamyšlení. Nejste v tom sami: v Evropské unii ročně vyplýtváme třetinu vyprodukovaných potravin, ve světě každý rok skončí na skládkách desítky milionů tun oblečení, krajinu znečišťují miliardy tun plastu a při výrobě těchto produktů, které nakonec ani nevyužijeme, přijde nazmar obrovské množství vody, energie, nerostných surovin a lidské dřiny. Ty budou dříve nebo později chybět jiným. Je tedy čím se znepokojovat. Novozélandští biskupové, citovaní v Laudato si’, to vyjádřili ostře: „Co znamená přikázání Nezabiješ, když 20 % světové populace spotřebovává zdroje v takové míře, že okrádá chudé národy i budoucí generace o to, co potřebují k přežití?“ To je otázka, která burcuje.

Babičky se vědoucně usmějí: Copak my potřebovaly zamlada každý měsíc nové šaty? A když, tak se ušilo. A ty venkovské dodají: Jakpak kolínka do popelnice? Co se nesní, to nasypu slípkám. My mladší, připoutaní k městskému životu, se ale – zdá se – musíme dovednosti spotřebovávat uváženě, neplýtvat a být střídmí znovu učit. A uznat, že často citovaná „zelená“ pyramida „použij, co máš – oprav to – vyrob si – půjč si – vyměň – kup použité – a teprve potom kupuj nové“ má něco do sebe: třeba jako jeden z návodů, jak – řečeno s papežem Františkem – náš společný domov Zemi neproměnit v obrovskou skládku odpadků. Další přinášíme na této dvoustraně, včetně zamyšlení studentského kaplana P. Jana Regnera SJ nebo příkladů dobré praxe z našich farností a charit.

ALENA SCHEINOSTOVÁ

 





 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Téma



Aktuální číslo 27-28 30. června – 13. července 2020

Slovanským jazykem proti pohanským kultům

Jaký asi byl duchovní svět Moravanů v době, kdy na naše území připutovali soluňští věrozvěstové? Co prozrazují dobové prameny i nálezy z pohřebišť – přibližuje…

celý článek


Rybníkářství podle věrozvěstů i na Velehradě

Nové terénní úpravy v okolí Velehradu odpovídají moderním trendům v ekologii a hospodaření s vodou. Zároveň jsou ale v souladu s nejstaršími tradicemi. Dokládají to…

celý článek


Z poutníků se stali zedníci

Také díky pomoci dobrovolníků z naší vlasti se od ledna tohoto roku mohou sloužit bohoslužby v opraveném kostele sv. Hilaria nedaleko francouzského Avignonu, ve stavbě pocházející…

celý článek


Žiju příběh Mariánského sloupu

PETR VÁŇA – ten, který vytesal z kamenů nový Mariánský sloup. Zdaleka to však není jediné jeho dílo. Vypravili jsme se za ním do jeho ateliéru pod hradem Karlík u Berounky.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay