Co jiní potřebují, tím my mrháme

Vydání: 2020/9 Křížová cesta Josefa Toufara, 25.2.2020, Autor: Alena Scheinostová

Nadchází čas přípravy na Velikonoce, kdy v sobě oživujeme střídmost a pěstujeme odříkání. Ve světě, který nás vede k tomu, abychom spotřebovávali mnohem více, než potřebujeme, a lehkomyslně plýtvali, je to důležitá připomínka.


Výstavu uměleckých děl s tématem rozporu mezi stvořenou přírodou a zahlcením věcmi vytvořenými člověkem „Take care“ (Starej se) představilo loni k zářijovému Dni stvoření sdružení věřících umělců Karavana. Prostor poskytli pražští františkáni u Panny Marie Sněžné. Akce zaměřené na ochranu stvoření připravuje Karavana i na letošní rok. Na snímku dílo Miriam Hanušové. Snímek Alena Hudačinová

Poslední papežové upozorňují, že kolotoč nakupování a spotřeby, nezodpovědné zacházení s věcmi a jejich rychlá přeměna na odpadky, drancování půdy, vody a dalších přírodních zdrojů i odsun zranitelných lidí na okraj a jejich ožebračování – to vše je navzájem provázané. V encyklice Laudato si’ proto papež František vyzval k osvojení nových návyků, které se ponesou v duchu solidarity s celým stvořením, včetně bližních na opačném konci světa.

Pokud vás rozčiluje věčně plný odpadkový koš, přecpané skříně a pořádně vysoký účet za plyn a elektřinu, o složenkách za provoz kostela a farního centra nemluvě, může být letošní půst prostorem k zamyšlení. Nejste v tom sami: v Evropské unii ročně vyplýtváme třetinu vyprodukovaných potravin, ve světě každý rok skončí na skládkách desítky milionů tun oblečení, krajinu znečišťují miliardy tun plastu a při výrobě těchto produktů, které nakonec ani nevyužijeme, přijde nazmar obrovské množství vody, energie, nerostných surovin a lidské dřiny. Ty budou dříve nebo později chybět jiným. Je tedy čím se znepokojovat. Novozélandští biskupové, citovaní v Laudato si’, to vyjádřili ostře: „Co znamená přikázání Nezabiješ, když 20 % světové populace spotřebovává zdroje v takové míře, že okrádá chudé národy i budoucí generace o to, co potřebují k přežití?“ To je otázka, která burcuje.

Babičky se vědoucně usmějí: Copak my potřebovaly zamlada každý měsíc nové šaty? A když, tak se ušilo. A ty venkovské dodají: Jakpak kolínka do popelnice? Co se nesní, to nasypu slípkám. My mladší, připoutaní k městskému životu, se ale – zdá se – musíme dovednosti spotřebovávat uváženě, neplýtvat a být střídmí znovu učit. A uznat, že často citovaná „zelená“ pyramida „použij, co máš – oprav to – vyrob si – půjč si – vyměň – kup použité – a teprve potom kupuj nové“ má něco do sebe: třeba jako jeden z návodů, jak – řečeno s papežem Františkem – náš společný domov Zemi neproměnit v obrovskou skládku odpadků. Další přinášíme na této dvoustraně, včetně zamyšlení studentského kaplana P. Jana Regnera SJ nebo příkladů dobré praxe z našich farností a charit.

ALENA SCHEINOSTOVÁ

 





 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Téma



Aktuální číslo 13 24. – 30. března 2020

Šije celé Česko. Kláštery také

Když se řeholnice sesednou kolem stolu, většinou je to kvůli jídlu. V těchto dnech jsou však například u boromejek v centru Prahy na stole místo hrnce s polévkou hromada…

celý článek


Nová zkušenost?

„Co bylo, zase bude, co se stalo, zase nastane – není nic nového pod sluncem. Vyskytne-li se něco, o čem se řekne: ‚Hle, to je nové‘ – dávno to bylo v dobách, které…

celý článek


Naším úkolem je žít společenství

„Ty jsi Petr, a na této skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou,“ pravil podle evangelisty Matouše Ježíš, když do čela rodící se církve postavil prvního…

celý článek


Nový KT ke stažení zdarma vždy od soboty

Vážení čtenáři Katolického týdeníku, po dobu mimořádných vládních opatření, která mají omezit šíření nákazy koronavirem, kdy bohužel distribuce Katolického…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay