Bohoslužby i z horských hřebenů
Vydání: 2017/42 Olomouc má nové pomocné biskupy, 17.10.2017, Autor: Jiří Gračka
Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.
Rozmístění kamer, osvětlení, technika zvukaře – to vše se připravuje tři hodiny před televizním přenosem bohoslužby. Snímek Vojtěch Pospíšil/Člověk a víra
Zmíněná média přitom přinášejí jak pravidelné bohoslužby, obvykle z několika střídajících se míst, tak množství těch slavnostních nebo výjimečných. „Tou zatím poslední pro nás byla koncem září mše svatá v Markvarticích na severu Čech, kde věřící děkovali za znovuobnovení kostela,“ ohlíží se ředitel TV Noe P. Leoš Ryška SDB a dodává: „Chceme divákům ukázat, jak církev v naší zemi žije.“
Podobnými kritérii se řídí také v Proglasu. „Kromě pravidelného pořadu přenášíme všechny slavnosti a některé svátky církevního roku, ale také významné poutě nebo události,“ říká šéfredaktor Pavel Mikšů. Stanice se přitom nebrání spolupráci: „Letos jsme například od kolegů z Noe přebírali mše svaté z Katolické charismatické konference nebo svěcení pomocných biskupů v Olomouci,“ dodává Mikšů. Pokud naopak tutéž liturgii nabízí veřejnoprávní médium, usilují obě křesťanské stanice o přenos jen výjimečně. „Nemá smysl dělat něco, co již dělá někdo druhý. Proto každoročně zveme diváky, aby se například na velehradskou pouť dívali v České televizi,“ dodává P. Ryška.
Spolupráce mezi oběma stanicemi panuje také v pořadu pravidelných bohoslužeb. Televize Noe je nabízí v pondělí, ve středu a v pátek po poledni, na Proglasu lze bohoslužby naladit v úterý, ve čtvrtek a v pátek večer. Obě média pochopitelně nabízejí mši svatou také v neděli dopoledne.
Někdy myš překousne kabel
Hlavním kritériem pro výběr místa k přenosům je podle Pavla Mikšů ochota farnosti. „Kněz musí být dobrý a srozumitelný kazatel, farníci musí být schopní přijít v dostatečném počtu, číst, zpívat a odpovídat, varhaník dobře hrát a sdělovat před vysíláním čísla písní, a tak dále,“ vyjmenovává. Kostel vedle toho musí mít slušné ozvučení a přijatelnou akustiku i nějaký druh internetového připojení. „Zároveň se snažíme, aby dlouhodobě nescházely přenosy z některé diecéze,“ doplňuje Mikšů.
Zatímco vysílání bohoslužby na Proglasu zastane jeden technik s vybavením v kufru osobního auta, televizní přenos je náročnější. „Zpravidla vyjíždíme se štábem od 8 do 14 lidí. Nachystat kostel trvá minimálně tři hodiny,“ popisuje P. Ryška a pokračuje: „Velmi důležitou složkou jsou světla a zvuk. Natáčení předchází obhlídka, kde se domluví rozmístění kamer a mikrofonů, piluje scénář.“ Stanice ale díky technice dokáže vysílat v podstatě odkudkoli, překážkou není ani kostel bez elektřiny. „Před nedávnem jsme živě odvysílali mši svatou z Vřesové studánky na hřebeni Jeseníků,“ říká ředitel TV Noe.
Ani sebelepší příprava ale nezabrání nehodám. „Někdy myš překouše kabel, jindy nějaký horlivec odpojí poblikávající server, aby tady cosi zbytečně nežralo proud, a někdy si zrovna pod mikrofon sedne silně nachlazená paní s malým hudebním sluchem, ale velkým nadšením pro zpěv,“ popisuje Pavel Mikšů. Podle P. Ryšky není o překvapení nouze zejména při vysílání papežských bohoslužeb. „Papež František často odloží připravený text a hovoří spontánně. Jsem vděčný svým kolegům, že tyto několikahodinové přenosy s plným nasazením tlumočí,“ dodává.
Obě stanice jsou schopné se přizpůsobit i v případě, že se přenos nečekaně protáhne. „S prodloužením o pár minut už rovnou počítáme, výraznější zpoždění řešíme operativně přeskupením programu,“ dodává šéfredaktor Proglasu a P. Ryška přizvukuje: „Minuty hlídat nemusíme, jsme svobodní a vysílání dané akci přizpůsobíme.“
Odměnou je podle obou mužů spokojenost posluchačů a diváků. „Máme dokonce velmi pohnuté ohlasy. Letitou farnici od Sv. Augustina v Brně například dojalo skřípění tramvají, které proniklo i do vysílání a dokreslilo atmosféru přenosu tak, jak to bývalo v časech, kdy do kostela docházela,“ vzpomíná Mikšů. Nejsilněji na něj ale prý zapůsobila zpráva o skonu jednoho z věrných posluchačů. „Tento pán během mše svaté za zemřelé při slovech ‚Jděte ve jménu Páně‘ vydechl naposled,“ dodává.
JIŘÍ GRAČKA
