Téma: Studentské farnosti pomáhají najít orientaci
Vydání: 2006/16 Místo studentů v církvi, 18.4.2006, Autor: Zuzana Burdová
Mluvíme-li o pastoraci studentů v Praze, je třeba na prvním místě zmínit kostel Nejsvětějšího Salvátora. Tento chrám, kde působí P. Tomáš Halík, poskytuje zázemí (kromě vlastní studentské farnosti) i VKH Praha. Místy se jejich činnost překrývá, na řadě akcí spolupracují, ale důležitý fakt zůstává. O studenty se tu starají mladí lidé, a vycházejí přitom z jejich zájmů a potřeb. Místní intelektuální prostředí přitahuje i řadu dospělých, kteří ze studentského společenství čerpají inspiraci pro svůj život.
O velikonoční neděli se například na galerii kostela otevřela pozoruhodná výstava: Práce studentů, kteří se v sobotu 1. dubna vydali do pražských ulic fotografovat. Měli jen dvanáct snímků pro zachycení dvanácti témat a to za dvanáct hodin. Jako témata vybral P. Tomáš Halík biblické citáty, což bylo pro fotografy nejen výzvou z hlediska výtvarného, ale i příležitostí k netradiční meditaci. Soutěž pod názvem Fotomaraton, kde vše mělo „apoštolský počet“, jen zúčastněných byly tři desítky, pořádala akademická farnost spolu s fotoklubem Třináctá komora.
JAK TO CHODÍ U SALVÁTORA
Pro studenty scházející se u Salvátora není každý den stejně „akční“ jako ten aprílový, přesto všakoproti běžným farnostem vykazuje o poznání větší ruch. „Velmi rychle se zde střídají lidé. Člověk přijde do Prahy, a pak si rok i dva zvyká na nové prostředí, zvažuje, do jaké činnosti se aktivně zapojí. Potom přijde práce na diplomce, státnice, a zase odchází,“ konstatuje bývalá předsedkyně VKH Karin Jajtnerová a dodává: „Je to období zrání a přijímání zásadních životních rozhodnutí. Také období setkávání a navazování často celoživotních přátelství. Člověk potřebuje kvalitní zázemí, přátelské vztahy a také otcovské duchovní vedení.“
A to vše Salvátor nabízí. Studenti se tu podle svých oborů dělí do čtyř cechů. Každý z nich připravuje jednou za měsíc studentskou mši, jindy zase kafe po mši jako dobrou příležitost sejít se a popovídat si. Kdo se chce vzdělávat ve víře, může se zúčastnit teologického semináře nebo kurzu základů víry, který vede P. Halík. Jednou měsíčně se mladí lidé scházejí nad poezií při literárním semináři nebo mají možnost mluvit o filmech po návštěvě filmového klubu.
Studenti se vzájemně vzdělávají v rámci seminářů „Cechy cechům“, kdy jednotliví zástupci přednášejí ostatním zpravidla o aktuálním jevu – naposledy byla na programu ptačí chřipka. Aby nežili jen sami pro sebe, zapojují se mladí i do různých sociálních projektů. „Ve spolupráci s komunitou Sant´ Egidio navštěvují studenti např. bezdomovce na hlavním nádraží, se sestrami Voršilkami balí balíčky pro uprchlíky a aktivně se podílejí na Tříkrálové sbírce či mikulášské nadílce pro lidi v nemocnicích. Farnost má také syna, kterého studenti podporují v rámci projektu adopce na dálku,“ vypočítává současná předsedkyně VKH Darja Blokešová.
POJĎTE S NÁMI NA ŘÍP!
Nejhromadnějšími akcemi bývají výlety konané na podzim a na jaře. „V květnu se chystáme zdolat Říp,“ těší se Darja Blokešová. „Já ráda vzpomínám na výlet na Budeč, jedno z nejstarších poutních míst v Čechách, spojené s osobou sv. Václava. Putování bylo protkáno zamyšleními nad částmi konstituce Gaudium et spes, již jsme zvolili jako odrazový můstek při hledání odpovědi na otázku po úloze křesťanů v dnešním světě,“ vzpomíná na podobné akce v minulosti Karin Jajtnerová.
K pastoraci studentů má jedinou výhradu - v naší církvi podle jejích slov
neexistuje jednotná koncepce, jak k vysokoškolákům přistupovat. „Je to myslím
škoda, protože se není o co opřít a vše závisí jen na knězi,“ říká. Léta prožitá
ve studentské farnosti jí ale přece jen dala hodně: „Během studia jsem zde našla
společenství věřících lidí, kteří nechtějí život jen přežívat, ale krásně
prožít, vzájemně si pomáhat na cestě k Bohu. Našla jsem zde pevnou půdu pro
rozhodování se v kolotoči nejrůznějších nabídek a lákadel pražského života. A
poznala jsem tady i svého manžela,“ dodává K. Jajtnerová.
