Tam už na bohoslužbu nikdo nezajde...

Vydání: 2004/30 Muži na mateřské, 1.9.2004, Autor: Jiří Macháně

V plzeňském Diecézním muzeu ožívají kostely srovnané se zemí
Za posledních padesát let zmizelo z mapy plzeňské diecéze 66 kostelů. Osudem těchto chrámů srovnaných se zemí nebo zcela zničených bez naděje na záchranu se zabývá právě probíhající výstava v plzeňském Diecézním muzeu. Upozorňuje i na to, že hrozivá bilance stále není konečná: asi třicet dalších kostelů je v tak špatném stavu, že budou následovat své nešťastné předchůdce, pokud nepřijde rychlá záchrana.


Jedna třetina všech kostelů zničených za vlády komunistického režimu připadá právě na západní Čechy. „Oblasti zničených kostelů se přesně kryjí s regiony, kde původně žilo obyvatelstvo německé národnosti. Noví obyvatelé na kostely často nahlíželi jako na ´zbytek´ po Němcích,“ hovoří o příčinách těžko uvěřitelného stavu jeden z autorů výstavy Jan Soukup. Mnoho svatostánků, a to i ty na oltářích (na odvoz mobiliáře nedostala církev čas), zničila armáda z „vojenských důvodů“. „Bylo to buď kvůli tomu, že se nacházely na území vojenského prostoru, kde je armáda nezřídka cvičně dobývala, nebo byly v hraničním pásmu úmyslně zplanýrované ze strategických důvodů, aby se tam jaksi neuchytil nepřítel,“ ironizuje zvůli bolševických důstojníků Jan Soukup.

Z KOSTELA BAZÉN?
Většina zničených kostelů má podle architekta Jana Soukupa základ v gotické době. Polovina z nich by se dala označit za běžný vesnický kostelík, druhá polovina patřila k cennějším. „Opravdu skvělý a monumentální kostel stál ve městě Doupov. Jeho interiér vyzdobil freskami František Kramolín, malíř, jenž vyzdobil sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně,“ říká autor výstavy. Zmíněné fresky se naštěstí před srovnáním kostela se zemí podařilo sejmout a uchovat.

Za své vzal také například celý klášter kapucínů na Mariánské, kde totalitní komunistický režim zřídil tábor nucených prací - celý komplex po jeho zrušení srovnal se zemí.

Ještě v roce 1984 patřil mezi dominanty Karlových Varů kostel Panny Marie. Až v tomto roce byl kostel stržen a na jeho místě vyrostla nová budova Městského národního výboru. Předtím sloužil chrám jako sklad nábytku, uvažovalo se o jeho adaptaci na administrativní budovu, výstavní halu či bazén. Aby nebylo poznat, že se jedná o kostel, který byl od vyhnání redemptoristů v roce 1950 zavřený, nechal kdosi urazit vodorovná břevna vrcholového kříže na věži. Lázeňští hosté z ciziny totiž stále brali za kliku jeho dveří v domnění, že se jedná o místo modlitby.

STÁT OCHRANÁŘ
Za skandální považuje Jan Soukup fakt, že tyto památky ničil stát, který je měl chránit. „V roce 1950 na sebe vzal násilně a sebevědomě péči o církevní památky,“ vysvětluje. Autoři výstavy by také rádi povzbudili všechny, kdo se mohou zasadit alespoň o pietní úpravu těchto míst. „I ruiny mohou být připomínkou a mementem a do krajiny patří,“ doplňuje architekt Soukup.

Celá expozice představuje na fotografiích a plánech zničené kostely v jednotlivých vikariátech a popisuje osudy konkrétních staveb, současný stav míst a obcí, kde dříve stály. Výstava potrvá až do 24. září. V plzeňském Diecézním muzeu, které zájemci naleznou ve Františkánské ulici, je otevřeno denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin.

Kostel sv. Jiří a obec Lučina v rozmezí padesáti let.

Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 27-28 30. června – 13. července 2020

Slovanským jazykem proti pohanským kultům

Jaký asi byl duchovní svět Moravanů v době, kdy na naše území připutovali soluňští věrozvěstové? Co prozrazují dobové prameny i nálezy z pohřebišť – přibližuje…

celý článek


Rybníkářství podle věrozvěstů i na Velehradě

Nové terénní úpravy v okolí Velehradu odpovídají moderním trendům v ekologii a hospodaření s vodou. Zároveň jsou ale v souladu s nejstaršími tradicemi. Dokládají to…

celý článek


Z poutníků se stali zedníci

Také díky pomoci dobrovolníků z naší vlasti se od ledna tohoto roku mohou sloužit bohoslužby v opraveném kostele sv. Hilaria nedaleko francouzského Avignonu, ve stavbě pocházející…

celý článek


Žiju příběh Mariánského sloupu

PETR VÁŇA – ten, který vytesal z kamenů nový Mariánský sloup. Zdaleka to však není jediné jeho dílo. Vypravili jsme se za ním do jeho ateliéru pod hradem Karlík u Berounky.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay