Taizé ve Vratislavi: Vždy na cestě, ale ne bez kořenů
Vydání: 2020/2 Koledují ve vlaku i v divadle, 7.1.2020, Autor: Tereza Zavadilová
Místa modliteb a přednášek byla zaplněna mladými lidmi i jejich prarodiči. Poutníci přespávali u polských hostitelů, a měli tak možnost na pár dní poznat život místních rodin i farností. Na silvestrovské setkání Čechů a Slováků do budovy Vratislavské univerzity dorazilo kolem 200 poutníků, mnozí na podobné setkání přijeli poprvé.
Snímek Taize.fr
Oslavě nového roku poté v hostitelských farnostech předcházely modlitba za mír a prezentace různých kultur, ostatně mottem tohoto ročníku bylo: „Vždy na cestě, nikdy bez kořenů“. „Ve farnosti v okrajové čtvrti Złotniky se především tančilo. Naše česká skupina naučila ostatní jednoduchý chodský tanec a mimo to zazpívala oblíbenou trampskou píseň Bedna od whisky,“ popsal Dominik Obruča, absolvent sociologie a rozvojových studií, který je se spiritualitou Taizé v kontaktu od setkání v Praze před pěti lety a přímo v komunitě byl už třikrát. To IT specialista Tomasz Jarek, který několik poutníků hostil ve svém vratislavském bytě, se Pouti důvěry účastnil už posedmé. „Do Taizé jsem se ještě nepodíval, doufám, že to brzy vyjde,“ uvedl.
Co nás učí Bible
Přelom roku prožilo na patnáct tisíc věřících z desítek zemí ve Vratislavi. Na 42. Pouť důvěry – tentokrát do Polska – je pozvala komunita Taizé. Po Polácích byli nejpočetnější skupinou Ukrajinci. Přijely i dvě stovky Čechů a Slováků.
Každý den se konaly společné modlitby zpěvem v různých světových jazycích v majestátní Hale století dostavené roku 1913. Převor komunity Taizé bratr Alois, který byl na podobném setkání ve Vratislavi už na sklonku roku 1989 (tehdy se zúčastnilo na 50 tisíc lidí), uzavíral modlitby večerními zamyšleními. Poté byla možnost ztišit se u kříže v osobní modlitbě. „Mladí lidé se v průběhu let mění a zároveň se nemění, co se jich hluboce dotýká – hledají základ, na němž by mohli stavět svůj život,“ uvedl jeden z bratří Marek pro polskou agenturu KAI. Na setkání ocenil zejména „rozmanitost, která ve spojení s vírou připravuje cestu pro jednotu, důvěru a mír“.
Mimo modlitby program nabídl desítky workshopů a přednášek. Věnovaly se například vratislavské rodačce a filozofce židovského původu zavražděné během holokaustu – sv. Terezii Benediktě od Kříže (Editě Steinové), dále ochraně přírody, bezdomovectví či multimédiím.
Na téma – „Proč dnes číst Bibli?“ hovořili lodžský arcibiskup Grzegorz Ryś a bratr John z Taizé. „Z Písma se učíme, že každá informace má svůj užitek,“ připomněl arcibiskup tisícům příchozích v dnešní době zvyklých spíše na přehlcení informacemi, které nelze vstřebat. Jako příklad uvedl Mons. Ryś víkendové vydání amerického uznávaného deníku The New York Times, kde je tolik čtení a informací, jaké se v 19. století člověk dozvěděl za celý život. Za nejdůležitější otázku Bible pak arcibiskup označil Ježíšovo: „Miluješ mě?“ Dalšími řečníky byli polský primas Wojciech Polak či rabín David Basok.
Dalším cílem poutníků byla beseda s křesťany žijícími v Egyptě, Libanonu a Sýrii, která se kvůli zájmu musela přesunout do větší místnosti. „Ze všech svědectví byla cítit pevná víra a několik z nich zdůraznilo, že udržují dobré vztahy s většinou muslimů ve svém okolí,“ popsal český poutník Obruča.
Polsko hostilo setkání Taizé už popáté. To příští se koná v italském Turíně, kde bude po pěti letech znovu vystaveno Turínské plátno. Ekumenickou komunitu v Taizé založil v roce 1940 švýcarský protestant Roger Schütz. Jejím cílem bylo podporovat smíření mezi lidmi, zejména ve válce i po ní. Později konvertoval ke katolictví. Tragicky zahynul před 15 lety na následky pobodání psychicky nemocnou ženou. Dnes má komunita sto bratrů a od 60. let sem ročně na modlitební pobyty míří tisíce mladých lidí.
TEREZA ZAVADILOVÁ, Vratislav
Sdílet článek na:
Sekce: Články, Zahraniční, Zpravodajství
