Svěcení a primice novokněží

Vydání: 2020/24 Návrat Mariánského sloupu, 9.6.2020

Blíží se kněžská svěcení. Přinášíme jejich tradiční tablo s podobenkami, termíny svěcení i s časy a daty primic.

 

 



Slovo na cestu

Milí spolubratři kněží,

nejprve bych vám rád poděkoval, že jste v sobě před dávným časem rozlišili tichý hlas Hospodina zástupů, který vás pozval k jeho následování skrze služebné kněžství. Opustili jste mnohé a vydali jste se na dlouhou cestu formace skrze konvikt, seminář, řeholní dům, fakultu, farnost, společenství, praxi atd. Díky formaci a studiu jste mnoho dobrého načerpali. Věřím, že nejen při primiční mši svaté budete Hospodinu s díkem předkládat všechny, kteří vás na této cestě doprovázeli, jistě na prvním místě vaše rodiče a blízké. Hospodinu patří veškeré díky za to, že jste kněžími.

Rád bych vám předložil „slovo na cestu“. Nebude to moje slovo, ale slovo od sv. Jana Zlatoústého, který žil ve druhé polovině 4. století. Ve svém spisu O kněžství předkládá i nám kněžím dnešní doby tyto myšlenky, tato povzbuzení.

Kněžství se sice vykonává na zemi, ale je řádu nebeského. Neboť žádný člověk, ani anděl, ani archanděl, ani žádná stvořená mocnost, ale sám Bůh tuto službu zřídil – a přiměl lidi, kteří ještě v těle přebývají, aby tento andělský úřad zastávali. Proto má být kněz tak čistý, jako by stál na nebesích uprostřed těchto mocností. Kněz má přistupovat k Bohu, jako by mu byl svěřený celý svět a on sám byl otcem všech, a za tyto všechny jemu svěřené se modlí. Modlí se, aby Bůh ukončil všechny války, aby utišil bouře, aby dopřál všem lidem pokoj, aby Bůh odvrátil všechno zlé od jednotlivců, rodin i obcí.

Svatý Jan Zlatoústý pojmenovává, čím by kněz měl oplývat. Krása kněžské duše má tak zářit, aby se duše všech, kteří k němu vzhlíží, potěšily a osvítily. Kněz se má obléci téměř do diamantového brnění, to je do všestranné bedlivosti a do stálé střídmosti života. Ze všech stran se má mít na pozoru, aby nikdo nespatřil u něho místa, které není střežené, kde by ho mohl zasáhnout smrtelnou ranou. Neboť všichni kolem něho na něj neustále dotírají, aby ho mohli ranit a porazit, a to nejen jeho protivníci a nepřátelé, ale často mnozí, kteří knězi pod rouškou přátelství lichotí.

Milí spolubratři kněží, vyjděte s velkou radostí a odhodláním k lidem, ke kterým vás otec biskup poslal. Buďte s nimi. Hlásejte svým životem a slovem, že Ježíš je živý. Radujte se, že on je s vámi až do konce světa. Vždyť on má pro každého z vás připravené místo v domě svého Otce.

P. PAVEL STUŠKA, rektor Arcibiskupského semináře v Olomouci

 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Domácí, Zpravodajství



Aktuální číslo 27-28 30. června – 13. července 2020

Slovanským jazykem proti pohanským kultům

Jaký asi byl duchovní svět Moravanů v době, kdy na naše území připutovali soluňští věrozvěstové? Co prozrazují dobové prameny i nálezy z pohřebišť – přibližuje…

celý článek


Rybníkářství podle věrozvěstů i na Velehradě

Nové terénní úpravy v okolí Velehradu odpovídají moderním trendům v ekologii a hospodaření s vodou. Zároveň jsou ale v souladu s nejstaršími tradicemi. Dokládají to…

celý článek


Z poutníků se stali zedníci

Také díky pomoci dobrovolníků z naší vlasti se od ledna tohoto roku mohou sloužit bohoslužby v opraveném kostele sv. Hilaria nedaleko francouzského Avignonu, ve stavbě pocházející…

celý článek


Žiju příběh Mariánského sloupu

PETR VÁŇA – ten, který vytesal z kamenů nový Mariánský sloup. Zdaleka to však není jediné jeho dílo. Vypravili jsme se za ním do jeho ateliéru pod hradem Karlík u Berounky.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay