Svatí v havlíčkobrodském domově důchodců

Vydání: 2007/45 Jak se žije ekologickým zemědělcům, 6.11.2007, Autor: Aleš Palán

Ta květina se do kostela moc nehodí. Přesto ji pater Jan Ladislav Novák z rukou ženy, která na něj čeká před domovem důchodců, ochotně přijme. Ví, že hlavní je udělat pacientce zdejší psychiatrie radost.
Sobotní odpoledne má P. Novák vyhrazené pro návštěvu havlíčkobrodských domovů důchodců. Zaparkuje škodovku na parkovišti, ze zadního sedadla vezme kabelu, v níž má vše potřebné ke mši svaté, a jde se převléci. Ještě na chodbě ho ale zastaví starý muž a požádá kněze, aby mu ve městě něco koupil a přivezl při další návštěvě. I takové služby patří do pracovní náplně zdejšího duchovního.
Hudební doprovod při mši svaté v domově důchodců obstarává Karel Růžek – ze sídliště, kde bydlí, to nemá daleko. Vezme pod paži elektronické klávesy a jde hrát. Doprovází ho jeho syn, který se na chvíli za klávesy i sám postaví. „Schází se tu dvacet třicet věřících,“ informuje Karel Růžek. „Jsou tu lidi z domova důchodců, někteří přijdou i z venku. Na mši se stavují také návštěvy, které za svými blízkými zavítají.“
Je právě Všech svatých. Pater Novák si je vědom, kdo jsou posluchači jeho kázání. Mluví nahlas, zřetelně artikuluje a vyjadřuje se srozumitelně: „Světci, to nejsou jen jména, která čteme v kalendáři. Jsou to i dobří lidé, které jste za svůj dlouhý život poznali a kteří nás předešli na věčnost,“ říká.
Dívá se stařenkám do očí, když mluví o tom, že svatým může být třeba jejich hodný soused, u něhož si v dětství hráli, nebo obětavá babička. „Pán Ježíš nám řekl, že Boží království není něco, co teprve bude. Ono už je tady a teď, mezi námi. Do Božího království patříme pokaždé, když jsme hodní, dokážeme někomu pomoci a odpustit,“ oslovuje kněz havlíčkobrodské seniory.
„Řekněme si to ještě jednou: Boží království je už teď, mezi námi,“ naléhá kněz a rty stařenky na vozíku začínají ta slova šeptem opakovat...