Studentka z Moravy staví sirotčinec v Africe

Vydání: 2011/50 Nebeská znamení, 8.12.2011, Autor: Jiří Gračka

Prázdninové lenošení u vody a odpočinek před školním rokem vyměnila loni Pavla Krystýnová ze Slovácka za náročnou a neplacenou práci v ghanském sirotčinci. Nástrahy afrického kontinentu včetně malárie nakonec úspěšně přestála a rozhodla se, že malé Afričánky hned tak neopustí – během uplynulého roku sbírala v ČR peníze na stavbu nového sirotčince a nyní do Ghany odlétá znovu.

„Touha podívat se do Afriky se ve mně probudila během studií v Praze. Potkala jsem zde několik lidí a mezi nimi zvláště kamaráda Vláďu Víška, který už měl za sebou nějaké pobyty jako dobrovolník v ghanském sirotčinci,“ vzpomíná na začátky svého zájmu o africké děti Pavla Krystýnová. Rodačka z Topolné na Slovácku vystudovala v Praze žurnalistiku a nyní se v Olomouci věnuje oboru Mezinárodní rozvojová studia. Její kontakty s Afričany i s českými dobrovolníky nakonec vyústily v cestu do ghanského města Bawjiase, kde se sedm týdnů starala o necelou třicítku dětí. „Životní podmínky v sirotčinci jsou velice bídné. Děti spí namačkané ve dvou malých místnostech, kuchařky vaří na ohni, všude pobíhá drůbež, dětem chybí základní hygienické návyky a některé trpí svrabem,“ popisuje Krystýnová. Hlavním problémem je však to, že se instituce do konce roku musí vystěhovat ze stávající budovy. „Nová budova komunitního centra, kterou jsme se rozhodli postavit, zároveň vyřeší nevyhovující podmínky,“ dodává studentka, jež je členkou občanského sdružení Akwaaba. Z celkového rozpočtu stavby, dosahujícího v přepočtu cca 1,3 milionu korun, zbývá nyní získat posledních zhruba 110 tisíc.

PRIORITOU JE SOBĚSTAČNOST

Za základ pro zlepšení životní situace dětí považuje Krystýnová vzdělání, které dosud v sirotčinci nebylo příliš kvalitní. Vedle toho se členové Akwaaba snaží rozvíjet projekty trvale udržitelného rozvoje, například farmaření. „To je dokonce naší prioritou. Nechceme, aby se Afričané jen spoléhali na finanční pomoc ze zahraničí, na příslovečnou rybu, ale aby se sami naučili rybařit,“ vysvětluje dobrovolnice. Pomoc se sháněním finančních prostředků nalezla studentka také ve své farnosti, v Bílovicích, kam obec Topolná patří. Loni zdejší věřící vybrali téměř šedesát tisíc korun a ve sbírce pokračovali i letos v listopadu. „Je to projev naší odpovědnosti v rámci celosvětové církve,“ vysvětluje bílovický farář P. Josef Říha a Pavla Krystýnová dodává: „Děti jsou budoucnost, pro niž se vyplatí vzdát se na pár týdnů komfortu a vymožeností evropského způsobu života.“

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 39 26. září – 2. října 2023

Na křižovatce civilizací v Marseille

Důraz na téma migrace a soužití lidí z různých kultur kladl papež František při svém dvoudenním pobytu ve francouzské Marseille (22. a 23. září). Znovu se tak vydal…

celý článek


Tři kroky k vnitřní svobodě

„Nemůžeme se stát opravdu svobodnými, pokud nepřijmeme, že ne vždy jsme svobodní,“ říká P. Jacques Philippe, který byl letos hlavním hostem na charismatické konferenci v Brně.

celý článek


Najít pokoj v tekuté společnosti

Jak budeme pěstovat dar pokoje my – křesťané 21. století? Tuto otázku rozebíral opat novodvorského trapistického kláštera na Fóru o míru v benediktinském opatství Pannonhalma…

celý článek


Tajemný host, zkouška pro farnost

Když do vaší farnosti přijde nevěřící, čeho si všimne, jak se bude cítit? Bude rozumět tomu, co se kolem děje? A s jakými pocity bude odcházet? Napovědět může nový…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2023

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay