Středomořské ostrovy, kde se rozvod nenosí
Vydání: 2004/33 Mladí křesťané na módní vlně, 31.8.2004
Malta není zdaleka jen rájem pro turistyŘada lidí vnímá Maltu jen jako slunečnou turistickou destinaci. Leckoho však možná překvapí, že je zároveň jednou z „nejkatoličtějších“ zemí unie. Malta je také jednou ze zemí, které společně s námi letos v květnu vstoupily do EU.
Samostatnost získalo souostroví, které tvoří ostrovy Comino, Gozo a Malta v roce 1964. Ke katolické víře se zde hlásí 96 procent z celkového počtu 400 000 obyvatel. Církev v této zemi hrála po dlouhá staletí významnou roli a dodnes je katolicismus pro toto souostroví určujícím faktorem.
Legenda praví, že u břehů Malty ztroskotal v roce 56 apoštol Pavel. Tamní církev jej proto označuje za prvního zvěstovatele evangelia na ostrovech. I proto je asi jedním z nejstarších kostelů v hlavním městě Malty, Vallettě, Kostel vraku lodi sv. Pavla. Postavil ho již v polovině 16. století architekt Gerolamo Cassar. Při oslavách svátku sv. Pavla věřící chodí v průvodech ulicemi města s dřevěnou sochou tohoto světce, pocházející z roku 1657.
ARABSKÁ A BRITSKÁ NADVLÁDA
V roce 840 a 904 ovládli souostroví Arabové a pokusili se jej islamizovat. Připomínkou období arabsko-islámské nadvlády je dodnes maltština, která je spolu s angličtinou úředním jazykem země. V roce 1090 Maltu dobyli Normané a pokřesťanštili ji.
Císař Karel V. postoupil v roce 1525 souostroví Řádu sv. Jana z Jeruzaléma. Velmistr řádu Jean de la Vallette položil v roce 1566 základní kámen budoucího hlavního města Valletta. Až do konce 18. století na Maltě neustále docházelo ke střetům mezi křesťany a muslimy. Napoleon Bonaparte dobyl ostrovy při svém tažení do Egypta, ale již v září 1800 se francouzská posádka musela po tvrdé blokádě vzdát Angličanům. Nastalo dlouhé období britské nadvlády.
KROKY K SAMOSTATNOSTI
V roce 1921 získala Malta vlastní ústavu. Kromě vojenské a zahraniční politiky, připadla všechna ostatní odvětví politiky samosprávě. Ve druhé světové válce hrála Malta jednu z klíčových rolí pro spojence. Byla neustálým terčem náletů. Definitivní samostatnost získala v roce 1964.
Republikou se Malta stala o deset let později. Tento počin přinesl řadu změn, byl kladen důraz na hospodářský rozvoj, úzké vztahy s Libyí a oslabení role církve. Ta totiž, stejně jako stát usilovala o možnost ovlivnit zákonodárství, zejména v otázce zavedení civilních sňatků.
Pro vstup do EU se vyjádřilo 53,6 procent obyvatel Malty. Když souostroví do Unie vstupovalo, rozhořel se právě další konflikt mezi církví a státem. Tentokrát kvůli otázkám rozvodů a potratů. Rozvody nejsou na Maltě zákonem povolené a zvláštním protokolem EU Malťané stvrdili, že mimo zákon zůstane na ostrově i provádění potratů.
CESTA „MALTÉZSKÝCH“ RYTÍŘŮ NA MALTU
Řád byl založen 1099 jako bratrstvo při nemocnici sv. Jana v Jeruzalémě (proto se mu říkalo řád johanitů), aby poskytoval poutníkům do Svaté Země pomoc - nejdříve zdravotní a potom také vojenskou. V roce 1121 se vznikem rytířského stavu vznikl v pravém slova smyslu rytířský řád, a to pod názvem Rytířský a špitální řád sv. Jana Jeruzalémského. Po vítězství Muslimů v roce 1291 přišel řád o své majetky. Jeho členové se proto uchýlili na Rhodos až do roku 1522, kdy je z ostrova vyhnal Sulejman nádherný. Potřebovali nový domov, a proto jim v roce 1530 Karel V. dal k dispozici Maltu.
Jejich znakem je bílý kříž v červeném poli. V současné době je hlavním posláním řádu služba nemocným a trpícím.
Sdílet článek na:
Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články
