Štědrý večer pro nejpotřebnější

Vydání: 2009/1 Věžní hodiny, 31.12.2008, Autor: Zita Chalupová

Již od roku 2005 pořádá Středisko Samaritán pro lidi bez domova při olomoucké Charitě na Štědrý den slavnostní večeři pro opuštěné. Letos se v Denním centru pro lidi žijící na ulici, jež je součástí střediska, sešlo ve 14 hodin na sto mužů i žen. Kromě smaženého řízku s bramborovým salátem na ně čekaly i malé dárky – balíčky s hygienickými potřebami, ovocem a několika drobnostmi.

Jak vysvětlila sestra Leona Martinková, vedoucí Střediska Samaritán, některé věci do vánočních balíčků získává Charita od dárců, něco kupuje sama. Také cukroví pochází z darů. „Při této příležitosti vždy klientům moc přeji, aby příští Vánoce mohli slavit v novém domově se svými blízkými,“ řekla sestra Leona. Příchozí byli pohoštěni i obdarováni díky štědrosti těch, kteří věnovali potraviny a hygienické potřeby nebo přispěli na jejich nákup v rámci sbírky Krajíc chleba pro chudé. Celá akce mohla proběhnout jen zásluhou obětavosti jednotlivých zaměstnanců střediska, dobrovolníků i klientů.
Večeře probíhala nadvakrát, část lidí musela počkat, až se uvolní místa u stolů. Na nich ležely talíře s cukrovím a ovocem. Muže a ženy, kteří si do Denního centra přišli připomenout atmosféru Vánoc, obsluhovali pracovníci Charity a také farář z olomouckého dómu sv. Václava P. Bohumír Vitásek.
Ivo Stloukal přišel na štědrovečerní pohoštění do Charity už podruhé. „Je to tady suprový. Na ulici žiju dva roky, předtím jsem byl tři roky zavřený. A tady je to moc dobrý,“ řekl. Aleš Unger žije na ulici již patnáct let. „Sem do Charity jsem na Štědrý den přišel poprvé. A pocit z toho mám moc dobrý. Víte, když je mi někdy teskno, zajdu si ke kapucínům. To je pro mě velká útěcha,“ svěřil se Aleš Unger.
Svou večeři měli i klienti ubytovaní v azylovém domě Střediska Samaritán, část Štědrého dne strávili ve společnosti olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera a dómského faráře Bohumíra Vitáska.