Na procházku stavbou, která se nachází v místě bývalých chlévů a hospodářských stavení, se vydáváme s technickým administrátorem valašskoklobouckého děkanátu Tomášem Cahlem. „Farní areál je kulturní památkou a zároveň se nachází v památkové zóně našeho města. Bylo tedy zapotřebí tento stav respektovat a projekt tomu přizpůsobit,“ objasňuje. Stavba na zvoleném místě tak přirozeně oddělí dvůr a jeho technické zázemí od zahrady a zachová původní historické rozložení farního areálu.

 

MINCE I NADÁLE JEN DO KAŠNY

 

Objekt je plánován jako třípodlažní, jeho suterén je ovšem z větší části zapuštěn do svažitého terénu, a z pohledu od kostelního náměstí tak budou viditelná podlaží pouze dvě. „Horní bude částečně již v podkroví se střešními okny, čímž se přiblížíme historickému vzhledu bývalých hospodářských stavení, která měla také vikýř a otvory ve střeše na uskladnění zemědělských plodin,“ popisuje Tomáš Cahel a doplňuje, že i střecha bude respektovat stavební zvyklosti regionu: „Bude jednoduchá, valbová a pokrytá pálenou taškou.“ Hlavní místností suterénu se stane prostorná klubovna, která bude sloužit jako přístřeší pro děti a mládež zejména v zimním období nebo při nepříznivém počasí. „Na to se moc těším, protože teď nám běhají po faře a hrají hry v reprezentativním historickém sále,“ usmívá se Tomáš Cahel. Zbytek suterénu podle něj poslouží jako technické zázemí a kotelna.

 

„Pod schodištěm ještě možná vznikne malé skladiště na chmelové lahváče, které tam budou mít stejné podmínky jako na ‚sedmém schodě‘. Jen budeme muset vyřešit, že schodiště je přímo vedle klubovny,“ žertuje Tomáš Cahel a pokračuje: „Pod podlahou suterénu se nachází ještě jedna zvláštnost, a to sedmimetrová, kamenem vykládaná studna, která sloužila pro dobytek ustájený v hospodářské budově.“ Návštěvníci pastoračního domu ji ale neuvidí. „Z větší části jsme ji sice zachovali, museli jsme ji však zabezpečit a zakrýt. Mince tak lidé budou nadále moci házet jen do městské kašny,“ říká s úsměvem.

 

POD STŘECHOU NEJPOZDĚJI V LISTOPADU

 

V prvním nadzemním podlaží zabere téměř dvě třetiny prostoru víceúčelový sál, nejdůležitější místnost určená pro většinu farních aktivit. „Na přesnějším návrhu vybavení se teprve pracuje, chtěli bychom například stoly a židle pohodlné, ale zároveň praktické, aby se daly různě sestavovat a také uskladnit na malém prostoru za sálem,“ popisuje technický správce. V předsálí se kromě hlavního vchodu bude nacházet sociální zařízení a malá kuchyňka.

 

Do podkrovního patra je pak podle něj plánována kancelář děkanátního centra pro rodinu, které by sem mělo přesídlit z dosavadních nevyhovujících prostor na kaplance a v dalších místnostech budovy vyvíjet své aktivity. „Vedle kanceláře budou mít k dispozici dvě učebny a k nim potřebné příslušenství a sociální zařízení,“ doplňuje Tomáš Cahel.

 

Stavba pastoračního domu byla naplánována na období duben 2014 až duben 2016. „Do konce letošního září bychom mohli položit stropy ve druhém patře a nejpozději v listopadu celou stavbu zastřešit,“ doufá technický administrátor a závěrem prohlídky ukazuje pamětní desku, která bude zabudována do zdi pastoračního domu poblíž hlavního vchodu, a připomíná, že jeho základní kámen požehnal v září roku 2009 papež Benedikt XVI. během své návštěvy Brna.

 

„Velmi příhodný mi v této souvislosti připadá název ‚pastorační‘, protože do jisté míry charakterizuje pontifikát bývalého papeže,“ říká Tomáš Cahel. Jak dodává, přináší mu toto označení i veselejší chvilky. „Na dodávkách na stavbu se někdy objeví nápis ‚Na pasterizační dům v Kloboukách‘ a já si říkám, že po dokončení budeme v domě pasterizovat věřící, aby nám nevymřeli,“ směje se.