Vydání: 2020/23 Církev opět křtí dospělé a biřmuje, 2.6.2020, Autor: Alena Scheinostová

Nikoli jako znamení triumfu, nýbrž jako součást repliky vnějšího pláště budovy i jako symbol křesťanského učení o lidské vzájemnosti: tak vidí kříž na berlínském městském zámku jeho obhájci, mezi něž patří zdejší arcibiskup Heiner Koch, evangelický biskup Markus Dröge nebo spolková ministryně kultury, katolička Monika Grütters. Odpovídají tak na výhrady, které proti kříži na kupoli vznesli oponenti z občanské Nadace Budoucnost Berlína i z řad zástupců města.
Někdejší středověký hrad Hohenzollernů rodina přebudovala v baroku na reprezentativní zámek, a když Hohenzollernové roku 1871 usedli na císařský trůn, stal se oficiálním sídlem německých císařů. Kopule s křížem byla vztyčena v polovině 19. století a zastřešovala zámeckou kapli. Po pádu monarchie roku 1918 se zámek proměnil v muzeum. Za druhé světové války utrpěl při spojeneckých náletech, při dělení Berlína připadl východnímu Německu a roku 1950 jej komunisté nechali zbourat. Parcelu zahrnuli pod rozlehlý Marx-Engels-Platz, místo manifestací a vojenských přehlídek. V roce 1970 pak zde vyrostl tzv. Palác republiky – sídlo parlamentu NDR.
Po znovusjednocení Německa se zjistilo, že je budova promořená rakovinotvorným azbestem, a tak šla v novém tisíciletí definitivně k zemi. Roku 2002 federální vláda spolu s berlínskými zastupiteli rozhodli o znovuvystavění zámku a jeho navrácení muzejním účelům. Základní kámen byl položen roku 2013.
Stavba za 640 milionů eur (takřka 17 miliard korun) je v Německu označována za stavební projekt tisíciletí. Zvenčí je – s výjimkou průčelí – věrnou kopií někdejšího zámku, uvnitř skýtá 40 tisíc čtverečních metrů bezbariérových výstavních ploch, kaváren a prostorů pro sbírky. O tom, zda se na kupoli do šedesátimetrové výše vrátí i kříž, se začalo více diskutovat v roce 2017, kdy se právě na tento účel sešla značná suma peněz od soukromých dárců.
S respektem k vlastní historii
Odpůrcům kříže se jevilo jako absurdní, aby byl tento „symbol dominance křesťanské kultury“ umístěn na střeše muzea zaměřeného především na mimoevropské sbírky (mj. z Afriky či Ameriky), kde – jak parafrázuje magazín Katholisch.de – byla na původních obyvatelích „pod zástěrkou kříže napáchána velká újma“. Odlišné čtení tohoto symbolu však nabídli berlínští představitelé křesťanů. „Kdo by chtěl kopuli na Humboldtovu fóru zkrátit o její kříž, potlačoval by fakta o křesťanskosti naší vlastní kultury. Tvrdit ještě dnes, že symbol kříže brání rovnoprávnému dialogu mezi kulturami, je naprosto neadekvátní,“ shrnul pro katolický informační portál Domradio.de biskup Dröge. S odvoláním na původní podobu zámku nakonec rozhodl vlastník budovy, Nadace Humboldtova fóra. „Držme se historické rekonstrukce – a tedy i kříže,“ shrnul za Nadaci Johannes Wien. Nyní, v závěru prací, tak mohl být kříž konečně vyzdvižen na kupoli.
Zbývá ještě vyřešit osud nápisu pod ním, který spojuje dva biblické verše o Ježíšově svrchovanosti nad světem. Vymezila se vůči němu totiž berlínská židovská obec. Bude se o něm patrně ještě hlasovat. První návštěvníky by muzeum mohlo přivítat v závěru tohoto roku.