Srdce Ježíšovo je bohaté a štědré

Vydání: 2007/23 Když rodiče mluví dětem do života, 5.6.2007

V době mého mládí jsme rádi prožívali celý červen ve znamení pobožností k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. Můžete připomenout historické okolnosti vzniku svátku Srdce Páně a milosti, které tato dnes často opomíjená úcta lidem zprostředkovává?

Je první pátek v měsíci. Kromě každodenních povinností navštěvuji ve svých třech farnostech nemocné. Následuje různě organizované zpovídání, mše svaté a výstavy Nejsvětější svátosti oltářní. Všude litanie, kadidlo, vůně a krása květin. Obyčejný první pátek na moravském venkově. Na jeho konci jsem hodně unavený, ale šťastný. Proč to všechno? Je to náš projev lásky a úcty k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. Láska je věcí každého z nás. A úcta, ta se vytvářela velmi dlouho a je dobré předávat ji dál.

Hnutí směřující do plnosti
Pobožnost k Srdci Páně se zrodila v ovzduší kristocentrické a mystické spirituality. To se vytvořilo kolem benediktinského a františkánského řádu, propagátory byli sv. Anselm a sv. Bernard. Z rozjímání o Kristově utrpení a jeho probodnutém boku se došlo i ke vnímání symboliky srdce, které je otevřeným útočištěm duší, pokladem božských bohatství a symbolem lásky. Poprvé píše o pobožnosti k Nejsvětějšímu Srdci sv. Bonaventura ve svém díle Vita mystica. Ve středověku rozjímaly a prožívaly mystické zážitky světice Gertruda a Mechtilda. Postupně pak došlo k přechodu chápání a úcty – od mystiky k askezi. V 17. století rozšiřovali úctu jezuité. Zásluhou sv. Jana Eudese byly schváleny první texty votivní mše, litanií a officia (1672). Litanie naznačovaly plnost osobnosti Syna Božího. Základem dnešní pobožnosti k Božskému Srdci Páně byla čtyři zjevení Pána Ježíše sv. Markétě Marie Alacoque (1675). Pobožnost uznal poprvé (1765) jako výsadu v omezené míře papež Klement XIII. Pro celou církev byla slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova zavedena papežem Piem IX. (1856). Dějiny úcty k Srdci Páně ve zkratce vystihl katalánský básník P. Jacinto Verdaquer (1887) ve „Snu svatého Jana“. Podle básníkova průhledu má tato úcta dynamiku vývojovou, životodárný niterný pohyb s blahodárnými vnějšími účinky. Je v něm naznačeno putování církve, stálé vývojové hnutí směřující do plnosti, jehož je Srdce Páně symbolem.

Vrcholný projev víry
Úcta k Božskému Srdci Páně se stala především na sklonku 19. a ve 20. století vrcholným projevem katolické víry a lidové zbožnosti v celé církvi a takto překročila i práh 21. století. Na svém vzestupu se projevila rovněž v četných chrámech a kaplích. Z novostaveb tohoto období uvádím světoznámou baziliku Sacré Coeur na Montmartru v Paříži (1914), z domácích např. kostel Božského Srdce Páně v Brně-Husovicích (1910) a v Praze na Královských Vinohradech (1932). Do starších kostelů byly pořizovány oltáře, sochy, obrazy, antipendia, korouhve či okenní vitráže s motivem Božského Srdce Páně. Toto téma se dostalo na drobné předměty náboženské úcty, do písní i do lidové architektury. Vznikala laická sdružení, zasvěcená a pojmenovaná podle Srdce Kristova. Tématem úcty Božského Srdce Páně se zabývaly i dokumenty papežů, např. Lva XIII. a Pia XI. Papež Pius XII. shrnul celou nauku o Srdci Kristově v encyklice Haurietis aquas (1956).

Objevují osobní boží tvář
Spiritualita úcty Božského Srdce Páně byla a je inspirující pro mnohá řeholní společenství v celé církvi. U nás jsou známí např. Křížovníci s červeným srdcem – cyriakové (1179), Malí bratři a sestry Ježíšovi Karla Foucaulda (1936/1939), Kongregace sester Těšitelek Božského Srdce Páně (1915) a Kongregace bratří Těšitelů z Gethseman (1922) či hnutí Emmanuel (1973). V dnešní církvi se úcta k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu pomalu přetváří z lidového pojetí k individuální pobožnosti duchovně žijících osob. Pomáhá objevit osobní tvář Boží a přispívá k přetvoření naší náboženské zkušenosti ve svědectví lásky v současném světě. Srdce Ježíše Krista zůstává stále bohaté a štědré ke všem, kteří ho vzývají!
P. Jan Martin Bejček, OSB, farář v Letonicích u Vyškova


Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 32 4. – 10. srpna 2020

Videa zvou do kostelů

Otevřené chrámy, Noc kostelů, Církevní turistika, celá řada projektů zve do chrámů. S novinkou nyní přišla ostravsko-opavská diecéze ve spolupráci se sousední opolskou.…

celý článek


Co komentář, to člověk

Také jste si někdy vylezli na nějakou vysokou zeď? Člověk pak většinou dohlédne leckam. A také teď spíše visíte na „fejsbukové zdi“? Většina z nás ji navštěvuje…

celý článek


Dodnes zní zvony z Nagasaki

Výbuchy atomových bomb v Japonsku před 75 lety vstoupilo lidstvo do nejnebezpečnější fáze svých dějin, kdy už ohroženi nejsou jen jednotlivci či jednotlivá etnika, nýbrž…

celý článek


Příroda učí všímavosti

Je to paradox: čím je člověk starší, tím lépe vidí. Tedy přírodu. Dokáže se zahledět a ztišit nad krásou stvoření, navzdory unaveným očím. A kdo je starší, většinou…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay