Šluknov: betlémářská velmoc
Vydání: 2008/49 Marta a Marie v adventu, 2.12.2008, Autor: Aleš Palán
Příloha: Doma
Šluknovsko, nejsevernější kout České republiky, bývalo betlémářskou velmocí. V samotném městě se po rodinách stavělo z dnešního pohledu neuvěřitelných 160 betlémů!Tradice byla přerušena vyhnáním původního německého obyvatelstva – z 10 tisíc obyvatel města jich tu po roce 1945 zůstalo jen pár stovek. Zůstat mohl i kostelník z Křečan, kterého šluknovský farář vytáhl z internačního tábora; důvodem bylo právě to, že kostelník stavěl betlémy.
Betlémy se ve městě stavěly i za komunistického režimu, lidé nevynechali jediný rok. Postavit velký kostelní betlém dnes trvá pěti betlémářům 14 dní. Nejznámějším současným stavitelem betlémů je neodsunutý Němec Willi Rafedl. O Vánocích bývá ve Šluknově skutečně živo, na faře je výstava osmi deseti betlémů, regionální německá televize o tom natočila dokument, šluknovská pastorační asistentka Eva Habelová napsala zajímavou publikaci. „Loni si přišlo na faru výstavu betlémů prohlédnout přes tisíc lidí. Do rumburského muzea, kde je také výstava betlémů, přišlo ve stejnou dobu sotva sto návštěvníků,“ je potěšen šluknovský farář Pavel Procházka.
Druhá strana mince
Šluknov ale má i svou odvrácenou stranu. Vždyť i za šluknovským kostelem sv. Václava bývá solidní nepořádek. A to zdejší farníci před každou mší svatou odpadky pravidelně sbírají – někdy je toho půl popelnice.
Na prostranství kolem šluknovského kostela si zvykli trávit volný čas zdejší mladí Romové. „V první fázi jsem si s nimi hrál, koupil jsem i petang. Moje přátelství s nimi ale není laciné. Když dělají u kříže nemorální věci, vyženu je od svatého místa. Když vidím, že v prostoru pod věží sprejují po zdech, napomenu je. Je to záležitostí každého dne,“ popisuje realisticky situaci Pavel Procházka.
Také v parku u šluknovského zámku si zvykli Romové a mladí lidé vysedávat. Na jedno místo u zámku pravidelně zajíždějí s autem a z rádia si hlasitě pouštějí rap. Kolem se válí všemožný nepořádek, nikde v dohledu žádný odpadkový koš. U laviček postávají hloučky mladých, v ruce míč, magneťák, cigaretu a láhev s alkoholem.
Ve Šluknově žije výrazná romská minorita, mluví se až o jedné třetině obyvatelstva. Zdejší farář odhaduje, že možná 70 procent z nich je bez zaměstnání. „Sociální delikvence je tu opravdu velká,“ ví pater Procházka. Kdo nejde do hospody nebo do herny, sedí v parku či před kostelem.
Přístup, jakým tuto situaci řeší město a fara, je ovšem radikálně odlišný. Starosta Milan Kořínek si sice uvědomuje, že zámecký park nelze považovat za „příjemné, čisté a bezpečné místo“, řešení ale vidí v restrikci. „Prvním krokem musí být uzavření parku a ukončení jeho funkce jako průchozího prostoru.“
Prostranství kolem kostela, které by se dalo charakterizovat podobnými slovy, ale zůstane nadále otevřené. Ohradit by přitom šlo, jedná se o pozemek církve, avšak pater Procházka o něčem takovém nechce slyšet. Dobře ví, že uzavřením míst, kde se mladí scházejí, se nic nevyřeší. Ti se jen přesunou jinam. Třeba tam, kde budou ještě méně na očích...
Sdílet článek na:
