26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

'Skuteční páni' Itálie

29. 5. 2007

|
Tisk
|

Vydání: 2007/22 Mafie na Sicílii, 29.5.2007, Autor: Renáta Holčáková-Masto

Když zásahová jednotka vtrhla do chatrče, bylo znát z výrazu v jeho tváři, že takovou návštěvu skutečně nečekal. Přesto však nedal najevo jakékoli rozrušení. Seděl tam na rozviklané židli, tři zlaté řetězy s kříži na krku, ruce položené v klíně. Očima sledoval, jak policie prohledává jeho skrýš. Byly chvíle, kdy se zdálo, že se dokonce mile usmívá.

Tenhle „dědoušek“ že je Provenzano – nejhledanější mafiánský boss posledních desetiletí, šéf sicilské mafie? Muž, který se „bez problémů“ nechal operovat ve Francii za peníze státu a více než dvacet let se ukrýval podle všeho nejen v Itálii, ale i v cizině? A nakonec ho odhalili v podstatě „kousek“ od jeho domu. Že by se i on držel hesla, že pod svícnem bývá největší tma? Tentokrát tomu tak ale nebylo....
Je pravdou, že členové protimafijní jednotky si v podstatě až do poslední chvíle nebyli jisti, zda osoba, jíž jsou na stopě, je skutečně Provenzano. Konečně nebylo by to prvně, co namísto hledaného bosse zatkli jiného – „méně významného“.
Odhaleným úkrytem byla opuštěná chatrč v sicilské pustině. Jak ubohá byla zvenčí, stejně vypadala i uvnitř. Kuchyň a pokoj byly zařízeny víc než skromně – téměř vězeňsky. Sporák byl ještě zašpiněný od rajčatové salsy. V rohu stál košík s padalkami. V pokoji bylo několik knih, mezi nimi Bible s podtrhanými frázemi. Nechyběl ani kazetový magnetofon a krabice plná svitků – stočených úzkých papírů popsaných Provenzanem s jeho plány, příkazy, které odtud putovaly k dalším mafiánským bossům.
Když se zpráva o zatčení „kmotra“ a zejména záběry z jeho „obydlí“ objevily v televizi, šly ruku v ruce s otázkou, kterou si kladli mnozí: Co přinutilo tak mocného a bohatého muže, jako je Provenzano, žít v takové mizérii? Byl izolován od svých blízkých, ale i od obyčejného života. A odpověď? Nejen psychologové se shodli na tom, že onou hnací silou je právě zhoubná touha po moci. Snaha ovládat všechny a všechno... – to je mafie.
Cosa nostra (v překladu naše věc, záležitost), chobotnice... to jsou jenom některá označení, jež byly této organizaci přiřčeny. Její jméno se ale především liší od místa své působnosti. Na Sicílii je to mafie, v Kalábrii se hovoří o ndranghetě a v Neapoli se jí říká camorra. Všechny tři jsou tvořeny rodinnými klany, ke kterým se přičleňují další a další lidé – byť nejsou příslušníky daných rodin. Činí tak proto, že si například potřebují vyřídit s někým účty, nebo – což je mnohem častější – jim tato organizace pomáhá vydělat na živobytí. Práce je totiž na Sicílii nedostatek, rodin žijících pod hranicí chudoby stále přibývá a stát se o ně nepostará. Pomůže však mafie – co na tom, že „prací“, za kterou zaplatí, jsou zločiny? Když vaše dítě potřebuje zdravotní péči a vy si ji ze svého výdělku nemůžete dovolit, uděláte cokoliv, jen abyste svého potomka zachránili... Mafie má svou organizaci a zákony, ačkoli se zdá, že ty už v posledních letech tak úplně neplatí. Kdysi byly například podle mafiánských pravidel ženy a děti nedotknutelné. Není to tak dávno, co byl pro výstrahu rozpuštěn ve vaně s kyselinou syn „nepřítele“ mafie.

Zrození chobotnice
Kdy a jak mafie vlastně vznikla? K jejímu zrodu došlo v roce 1800. V té době na Sicílii chyběl veřejný pořádek, stát nebyl „přítomen“, a tak někteří zámožní majitelé půdy za podpory vesničanů nastolili zákon vlastní rukou, především za pomoci organizovaného násilí.
K rozkvětu mafie došlo v roce 1945 po smetení fašismu. Tehdy se na ostrově vylodili Američané, kteří využili služeb místní mafie k zajištění veřejného pořádku. To vše se dělo se souhlasem šéfa americké větve mafie. Řada šéfů jednotlivých klanů, zvláště ve východní části území, pak za odměnu získala od Američanů křesla starostů měst. Stali se vlastníky struktur, což byl velice důležitý mezník v historii života chobotnice – v tomto období se totiž mafie propojila s politikou. V sedmdesátých letech vliv mafie dále rostl, získala pod kontrolu jak trh s drogami, tak oblast veřejných zakázek. Zároveň se utužil vztah s politickou mocí – začal být silnější a agresivnější než kdy předtím. Podle slov mnoha lidí zainteresovaných v boji s mafií se musí nejprve přerušit pupeční šňůra mezi mafií a politikou, teprve pak může být mafie poražena. Jen pro příklad: dnes stojí v čele Sicílie muž, který je kvůli vztahům s mafií vyšetřován. Ze stejného důvodu byl odsouzen blízký spolupracovník bývalého předsedy vlády Berlusconiho – tak bychom mohli pokračovat.
Mafii si můžeme představit jako stůl se čtyřmi nohami. Tou první je bída venkovských lidí. Druhou je omerta-mlčenlivost, která se rodí z třetí nohy stolu, jíž je násilí. Poslední, čtvrtou nohou mafie pak jsou její vztahy s politickou mocí. Docílit toho, aby se stůl začal alespoň viklat, znamená odrovnat přinejmenším jednu z jeho podpěr. Což vzhledem k podmínkám života na Sicílii není vůbec jednoduché. Chce to bez nadsázky heroický výkon. Naštěstí, jak dosvědčují některé osudy, skuteční hrdinové na Sicílii existují (viz článek „Novodobí hrdinové“).
Zatčení Provenzana je poslední skutečně velká událost, která všeobjímající mafii zasáhla, možná oslabila, ale v žádném případě nezničila. Na Provenzanově místě je už dávno někdo další. Kdo? O tom se můžeme jenom dohadovat. Stejně jako o tom, kde se asi ukrývá.


Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou