26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Siard Falco - želivský opat i pivo

7. 11. 2006

|
Tisk
|

Vydání: 2006/45 Co se vaří a peče v klášterech, 7.11.2006, Autor: Radek Čapek

Želivský sládek Libor Pavelec se ve své práci evidentně vyzná. Pozdvihne sklenici, podívá se na zlatistý mok a spustí: „Toto naše pivo se dá charakterizovat jako hutné, plné, více sladké a hladší. Používáme speciální typ kvasinek.“ Pak se zarazí a řekne větu srozumitelnou každému laikovi: „Není to zkrátka žádná krkavá voda.“

První zmínky o želivském pivovaru nalézáme v roce 1147, pravidelně se zde pivo vařilo v 16. a 17. století. Při velkém požáru kláštera v roce 1907 ovšem pivovar vyhořel. Mezi světovými válkami zde fungovala jen stáčírna. Po „Vítězném únoru“ byl v Želivě zřízen internační tábor pro kněze a řeholníky a následně psychiatrická léčebna. Její hospodaření je ve zdejším pivovaru patrné dodnes – na podlahu byla vylita třiceticentimetrová vrstva betonu, původní výška podlahy tak zůstala zachována jen okolo dveří, které by jinak ani nešly otvírat. Léčebna měla zřejmě na stavební úpravy vyčleněné určité množství betonu a zužitkovala ho tímto nečekaným způsobem. Označení blázinec je pro takový způsob hospodaření vskutku přiléhavé.

Ve sklepích jsou žampiony
Když byl klášter na začátku devadesátých let vrácen premonstrátům, museli se pustit do opravdového hospodaření. Už jen proto, že množství původních pozemků a budov řeholníci do svých rukou zpět nedostali. Ve sklepeních starobylého kláštera začali tedy želivští pěstovat žampiony. V knize rozhovorů Člověk musí hořeti na to vzpomíná tehdejší opat Bohumil Vít Tajovský: „Žampiony nepotřebují velkou péči – je nutné hlavně udržovat stálou vlhkost. Když houby sklízíme, pomáhají nám novicové a úroda se ukládá do krabic. Žampiony pak vozíme do okolních měst a zakoupit si je u nás mohou i návštěvníci kláštera.“
Postupem času se ale pěstování žampionů ukázalo být neudržitelné. Přešlo se tedy na pivo. V roce 2002 vznikla společnost s ručením omezeným Klášterní pivovar Želiv a v listopadu následujícího roku byla uvařena první várka 15stupňového piva Gottschalk. Minipivovar se dokonce v budově opatství nachází přímo v místech, kde fungoval původní želivský pivovar. V Želivě vaří pivo klášterního typu a své produkty pojmenovávají po významných opatech. Třináctka Siard Falco připomíná nejen názvem, ale i svou jemnou višňovou příchutí opata proslulého svou vlídností. Do budoucna v Želivě připravují pivo Fredericus s chilli papričkou – název byl tentokrát zvolen podle opata mnohem ráznější povahy. Už teď ale vyrábí v klášteře jednu světovou raritu: medovinové pivo. „Medové pivo se vaří leckde, ale medovinové jen u nás,“ pochvaluje si sládek.
Kde se dají želivské produkty koupit? V sezonní prodejně v klášteře, v pražských pivnicích U 7 švábů v Nerudově ulici a Pivovarském klubu naproti Karlínskému divadlu, v Brně nedaleko Petrova.
Sládek Libor Pavelec je jediným pracovníkem minipivovaru, jen při stáčení mu někdy pomáhají zdejší premonstráti. Sám po měsících pokusů přišel i na speciální receptury, podle kterých se v klášteře pivo vaří. Není tedy divu, že je nechce prozradit. „Vodu máme místní, sladinu z Bruntálu, chmel žatecký,“ vyjmenovává jen. Pokud by tu závěrečnou větu neřekl, museli bychom ji dodat za něj: „Přijeďte naše pivo do Želiva ochutnat.“


Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou